Placidus et Sigisbertus, abbas
11. července, připomínka | |
Postavení: | misionáři OSB, mučedník a opat |
Úmrtí: | s. VII |
Atributy: | Placid je zobrazován jak podává svou useknutou hlavu Sigisbertovi, který jako opat má za atributy berlu, knihu a model kostela |
ŽIVOTOPIS
Oba společně obrátili a pokřtili mnoho pohanů ve švýcarském kraji kolem Disentisu. Placid, který zemřel dříve a jako mučedník, je proto v martyrologiu dáván na první místo i když byl Sigisbertovým žákem a pomocníkem.Sigisbert je označován za Franckého rodáka. Stal se žákem sv. Kolumbána, který na území Francie přišel ze severního Irska s dvanácti mnichy. Někteří se domnívají, že Sigisbert byl už mezi nimi, dle jiných se k nim připojil až na evropské pevnině, kam Kolumbán dorazil r. 590, a v burgundských Vogézách působil do roku 610, kdy po vyhnání přišel do Švýcarska.
Sigisbert si ve Švýcarsku v Disentisu založil misijní sídlo zřízením cely s kapličkou Panny Marie. Později s růstem žáků a s jejich pomocí vystavěl kostel sv. Martina a pak i benediktinský klášter na pozemku darovaném od šlechtice Placida, který do něj pak i vstoupil a stal se též misionářem.
V Churu byl místodržitelem hrabě Viktor, který se dopouštěl nespravedlivého jednání s poddanými. Zvláště tvrdý až krutý byl k chudým a žil v hříšném poměru s milenkou. Placid z pověření svého opata Sigisberta mu prý v roce 630 šel domluvit a snažil se ho pohnout ke křesťanskému způsobu života. Viktor, na popud své milenky, pak dal nepohodlnému mravokárci useknout hlavu. Legenda vypráví, že Placidovo tělo pak zázračným způsobem hlavu doneslo k Sigisbertovi, který je pohřbil v kostele. Pod hrabětem se pak probořil most a on se utopil.
Sigisbert jako opat s pověstí svatosti zemřel údajně snad 11. 7. 636. Kult obou světců společně byl schválen 6. 12. 1905.
Benedictus de Nursia, abbas (547); Pius Pp I. (155); Placidus et Sigisbertus, abbas (s. VII); Olga (969); Marcianus, m. Iconii (s. III/IV); Marciana (ca. 303); Leontius, ep. Burdigalen. (ca.570); Drostanus (s. VI ex.); Hidulphus (707); Abundius, presb. (854); Bertrandus♦, abbas Grandesilven. (1149); Ketillus (ca. 1151); Thomas Benstead et Thomas Sprott♦ (1600); Rosalia Clotildis a Sancta Pelagia B♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský