sv. Marie Magdalena Postel

Maria Magdalena Postel

16. července, připomínka
Postavení:	zakladatelka kongregace
Úmrtí:	1846

ŽIVOTOPIS

Narodila se 28. 11. 1756 v normanské vesnici Barfleur u kanálu La Manche ve Francii jako sedmé dítě v rodině. Při křtu dostala jméno Julie. Již jako dítě si osvojila život modlitby a velmi brzy znala základy katechismu. V devíti letech učinila soukromý slib týkající se plného zasvěcení. K prvnímu svatému přijímání se tehdy mohlo jít až později, ale pan farář u ní udělal výjimku pro její znalosti a opravdovou touhu. Chodila pak Krista přijímat každý den.

Po částečném školním vzdělání odešla do kláštera benediktinek ve Valignes. Prožila tam své dospívání s úmyslem v plnoletosti vstoupit do řádu, ale nakonec se rozhodla ke službě mimo klášterní zdi. Na venkově chyběly základní školy a proto Julie Postel zřídila malou školu, v níž děti formovala i po duchovní stránce. Snažila se učit všeobecné základy i náboženství. V jeho vyučování pokračovala i za pronásledování během krvavé francouzské revoluce. V té době byly takové školy zrušeny a revolucionáři vyžadovali na kněžích přísahu věrnosti ústavě zaměřené proti církvi. Mnozí kněží proto z Francie odešli. Došlo dokonce k tomu, že místní kněz, schválený vládou, zakazoval přítomnost eucharistie v kostele. Biskup, který Julii Postel dobře znal, jí proto svěřil uchovávání svátostné eucharistie. Ona jako akolytka roznášela nejsvětější svátost umírajícím, organizovala tajné mše svaté a více způsoby pomáhala kněžím. Sama žila asketicky, nosila drsný kající oděv, dodržovala čtyřdenní půst a spávala prý na dřevěném kříži. V roce 1798 vstoupila Julie do třetího řádu sv. Františka a přijala jméno Marie Magdalena.

Po nástupu Napoleona a zklidnění situace v zemi začala uvažovat o založení nového řeholního společenství. Nepochopena příbuznými odešla roku 1804 do Cherbourgu, kde pak v vedla školu, kterou navštěvovalo 300 dětí. V roce 1807 založila vytoužené společenství sester křesťanských škol milosrdenství a s prvními družkami složila řeholní sliby. Čtvrtý slib se týkal vyučování dětí. Pro nepochopení okolí byly počátky jejich kongregace velmi těžké a žily ve značné chudobě. Na přání biskupa převzaly sestry školu v Tamerville. Marie Magdaléna zavedla moderní didaktickou výchovu, u školy zřídila dílnu pro ženy. Roku 1832 se jí podařilo získat upadlé benediktinské opatství v St-Saveur-le-Vicomte, ležící jižně od Cherbourgu, v němž zřídila mateřinec své kongregace. V něm také, po dovršení díla, kdy už řád měl 37 domů, zemřela ve věku 89 let.

Papež Pius X. ji 17. 5. 1908 prohlásil blahořečenou a papežem Piem XI. byla 24. 5. 1925 kanonizována.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, de Monte Carmelo ; Helerius (s. VI.); Raineldis, Grimoaldus et Gondulphus (asi 680); Maria Magdalena Postel (1846); Irmengardis^♦ (866); Athenogenes (ca. 305); Monulphus et Gondulphus (s. VI/VII); Sisenandus (851); Simon da Costa^♦ (1570); Ioannes Sugar et Robertus Grissold^♦ (1604); Andreas de Soveral et Dominicus Carvalho^♦ (1645); Nicolaus Savouret et Claudius Béguignot^♦ (1794); Amata a Iesu (Maria Rosa); de Gordon et VI soci (1794); Dorothea a Corde Mari^♦ (1974); Bartholomaeus a Martyribus Fernandes^♦, episcopus (1590)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský