sv. Hedvika Maďarská

Hedwigis de Hungaria

17. července, připomínka
Postavení:	královna Polska
Úmrtí:	1399
Patron:	Polska, Litvy a Ruska
Atributy:	královské odznaky, plášť s liliemi

ŽIVOTOPIS

Narodila se v Uhrách (v Maďarsku) jako dcera krále Ludvíka z Anjou. Jako pravděpodobné datum se uvádí začátek druhé pol. února 1374 s tím, že by se také mohlo jednat o 31. 1. 1373. Již ve čtyřech letech byla zasnoubena s osmiletým synem rakouského Leopolda, Vilémem. Otec jí tak chtěl zajistit uherský trůn, ale po jeho smrti určila matka k vládě v Uhrách dceru Marii. Hedvika pak již v 11 letech byla královnou Polska. Dne 15. 10. 1384 byla korunována biskupem z Hnězdna a téhož podzimu dostavil se na Wawel čtrnáctiletý Vilém, aby překazil plány litevského velkoknížete Vladislava Jagelonského, který se ucházel o její ruku. Hedvika sice svůj souhlas, daný ve čtyřech letech, odvolala, ale manželství v jejím případě si prý nežádalo zvláštního obřadu, ale jen potvrzení v dospělosti. Poláci si Viléma nepřáli a vykázali ho ze země. K Vladislavu Jagelonskému měla Hedvika výhrady jen kvůli křtu. On se ale 15. 2. 1386 nechal v Krakově pokřtít a byl Poláky vítán snad i proto, že přislíbil pokřesťanštění Litvy a unii Litvy s Polskem. K sňatku Hedviky a Vladislava pak brzy došlo a papež Urban VI. jej prohlásil za platný i když byl již jako druhý.

Po svatbě se manželé společně věnovali šíření křesťanství. V roce 1388 založili ve Vilnu biskupství. Královna Hedvika pomáhala chudým, vdovám i sirotkům. Mimo očekávaného kralování přinesla na Litvu Kristův kříž a usilovala o vzdělání lidu, umožňující získat Kristova ducha. Usilovala i o obrácení Rusi a na její přání benediktini otevřeli v Krakově noviciát pro ruskou mládež. Další její prosba byla k papeži o otevření teologické fakulty, kterou prý založila již r.1397 a po papežském souhlasu její provoz začal r. 1399. Již dva roky předtím se stala spoluzakladatelkou Jagellonské univerzity pro péči o studenty. Byla zastánkyní nejubožejších. V Bieciu, Soncu a v Krakově založila nemocnice a také navštěvovala nemocné s velkou láskou. Její život byl poměrně krátký, zemřela již v 25 letech, ale s pověstí svatosti. Pohřbena prý byla v katedrále ve Wawelu a 26. srpna je připomínáno přenesení jejích ostatků zřejmě do Krakova.

V krakovské katedrále věřící měli vždy ve velké úctě hrob polské královny Hedviky a ctili ji jako svatou. To přispělo k jejímu zařazení mezi blahoslavené. Jan Pavel II. ji svatořečil 8. 6. 1997 v Krakově při své první návštěvě Polska.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ceslaus /15.7. 1242/ et Hyacinthus^♦, presb. Ord. Prædicat., /15.8. 1257/ (1242; 1257); Hedwigis de Hungaria (1399); martyres Scilitani (Carthagine): Speratus, Nartzales, Cittinus, Veturius, Felix, Aquilinus, L, m. Scilitan (180); Iusta et Rufina, virgo hispalien (asi 287); Marcellina, virgo mediolanensis (s. IV ex.); Alexius, homo Dei (s. IV.); Ennodius (521); Kenelmus (asi 812); Leo Pp IV. (855); Colmanus, peregrinus (1012); Zoerardus seu Andreas et Benedictus, eremita in Hungaria (asi 1031 a 1034); Teresia a Sancto Augustino (Maria Magdalena Claudina); Lidoine et XV soci^♦ (1791); Paulus Petrus Gojdich^♦, episcopus et martyr (1960); Hyacinthus, m. Amastride (ca. s. III); Theodosius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Fredegandus (s. VIII)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský