Iusta et Rufina, virgo hispalien
17. července, připomínka | |
Postavení: | panny a mučednice |
Úmrtí: | asi 287 |
Patron: | hrnčířů, Sevilly a Burgos |
Atributy: | hliněné nádoby, maurská věž sevillské katedrály (Giralda), palmové ratolesti |
ŽIVOTOPIS
Pocházely ze Sevilly ve Španělsku. Otec byl hrnčíř, obě dcery se přiučily řemeslu a všechny výrobky také prodávaly. Jako ctnostné křesťanky vynikaly pílí a dobrotivostí. Pro laskavé a upřímné vystupování i pro svou dobročinnost si jich vážili i pohané. Jednoho dne však za nimi přišli objednat si podle předlohy sošku Venuše. Přijmout modlářskou zakázku bylo proti křesťanským zásadám obou sester. Své odmítnutí vyjádřily nejen velmi rezolutně, ale asi projevily i velmi nepřátelský postoj jak k pohanským praktikám, tak i k předloze, což mělo soudní dohru.Legenda uvádí ještě jeden konflikt s pohany, kteří za nimi přišli, aby také ony přispěly na pohanskou slavnost. Protože sestry nechtěly mít žádný podíl na modloslužebnictví, samozřejmě odmítly. V obou příbězích se přihlásily k zásadnímu křesťanskému postoji, k víře v jediného živého Boha. Rozezlení pohané jim rozbili krám a správce Sevilly Diogenes je nařídil zajmout a uvěznit. V žaláři byly mučeny na skřipci, ale k uctění model se je nepodařilo přinutit. Justa prý nepřežila útrapy působené vězniteli a Rufina skončila po odsouzení rukou kata. Většinou se spíše uvádí zardoušení, ale mluví se i o stětí.
Legenda vypráví i o tom, že hrnčířky ještě za svého života zachránily při zemětřesení budovu před zřícením. Tuto legendu má symbolizovat věž, s níž jsou sestry zobrazovány. V místě jejich umučení byl králem Ferdinandem III. postaven kapucínský kostel s klášterem. K hlavnímu oltáři patří i vyobrazení mučednic s věží od Murilla.
Ceslaus /15.7. 1242/ et Hyacinthus♦, presb. Ord. Prædicat., /15.8. 1257/ (1242; 1257); Hedwigis de Hungaria (1399); martyres Scilitani (Carthagine): Speratus, Nartzales, Cittinus, Veturius, Felix, Aquilinus, L, m. Scilitan (180); Iusta et Rufina, virgo hispalien (asi 287); Marcellina, virgo mediolanensis (s. IV ex.); Alexius, homo Dei (s. IV.); Ennodius (521); Kenelmus (asi 812); Leo Pp IV. (855); Colmanus, peregrinus (1012); Zoerardus seu Andreas et Benedictus, eremita in Hungaria (asi 1031 a 1034); Teresia a Sancto Augustino (Maria Magdalena Claudina); Lidoine et XV soci♦ (1791); Paulus Petrus Gojdich♦, episcopus et martyr (1960); Hyacinthus, m. Amastride (ca. s. III); Theodosius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Fredegandus (s. VIII)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský