blah. Terezie Lidove a její družky

Teresia a Sancto Augustino (Maria Magdalena Claudina); Lidoine et XV soci

17. července, připomínka
Postavení:	mučednice OCD
Úmrtí:	1791
Patron:	karmelitánského řádu
Atributy:	karmelitánky, datlová palma a popraviště

ŽIVOTOPIS

Terezie Lidove se narodila v Paříži 22. 9. 1752 jako Madeleine Claudine Ledoine. Vstoupila do kláštera bosých karmelitek v Compiègne, kde přijala řeholní jméno Terezie od svatého Augustina 16. nebo 17. 5. 1775. Později se zde stala převorkou a vedla 18 sester konventu Zvěstování Panny Marie, který byl založen už r. 1641 z kláštera Amiens.

Za francouzské revoluce, když nastalo pronásledování, odmítly horlivé karmelitky odložit hábit. Matka Terezie od sv. Augustina je z Božího vnuknutí připravovala na oběť a svědectví života, které měly brzy podat. Bohu zvláštním zasvěcením nabízely sebe jako smírnou oběť, aby Pokoj přinesený světu jeho milovaným Synem zavládl v církvi i v jejich Francii. Nejvíce se smrti gilotinou zalekly dvě staré sestry, ale pak úkon zasvěcení denně obnovovaly až do popravy.

Ve svátek Povýšení svatého Kříže, asi už necelé dva roky před popravou, byly karmelitky z kláštera vypuzeny do města Compiègne. Ve čtyřech skupinách dál pod vedením matky převorky žily životem modlitby a pokání. Jejich společenství bylo někým prozrazeno revolučnímu výboru a řeholnice byly 24.června pozatýkány a uvězněny v klášteře Navštívení P. Marie přeměněném na žalář. Odtud byly po třech týdnech přepraveny do pařížského vězení Conciergerie, které bylo přeplněno duchovními osobami určenými k popravě. Té z konventu unikly pouze tři sestry, které později o umučených spolusestrách podaly zprávu.

V novém žaláři karmelitky hned povzbuzovaly ostatní k důvěře v Boha a zároveň skromně oslavily svátek P. Marie Karmelské. Jedna ze sester vypůjčenou zuhelnatěnou třískou napsala na nápěv Marseillaise povzbuzující prosebnou píseň v souvislosti s nastávajícím mučednictvím. Druhý den v Paříži, 17. 7., byla jejich věrnost řeholnímu životu revolučním soudem označena za nebezpečný fanatismus, zejména pro pobožnosti k nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a k srdci Mariinu. Jako nepřátelé pro oddanost církevní autoritě byly odsouzeny k smrti.

Dne 17. 7. byly v počtu 16 vezeny na káře ke gilotině na Barrièredu Trone. Projíždějíce mlčícím davem zpívaly Miserere, Salve Regina, Te Deum a před gilotinou zapěly hymnus k Duchu Svatému. Jedna po druhé ještě před převorkou obnovily své sliby.

Matka Terezie od sv. Augustina říkávala: "Láska vždy vítězí. S ní se dokáže všecko." Osvědčila se do posledního okamžiku. Popravena byla jako poslední ze sester.

Jednalo se o deset chórových sester: Marii Brideau, narozenou v Belfortu, 7. 12. 1752, jež byla karmelitkou od 3. 9. 1771; Eufrázii Brard, narozenou r. 1736 v Bourth, jež byla karmelitkou od r. 1757; Jindřišku de Croissy, narozenou 18. 6. 1745 v Paříži, jež byla karmelitkou od 22. 2. 1764 a převorkou v letech 1779 až 1785; Julii Chrétien de Neufville, narozenou r. 1741 poblíž Evreux, jež se stala karmelitkou jako vdova r.1777; Marii Piedcourt, narozenou 1715, jež byla karmelitkou od 1737; Marii Pelras, narozenou 16. 9. 1715 v Mouy, jež byla karmelitkou od 22. 10. 1786; Terezii Hanisset, narozenou v Rheims v 1740 nebo 1742, jež byla karmelitkou od r. 1764; Terezii Trézelle narozenou v Compiègne, 4. 4. 1743, jež byla karmelitkou od 12. 12. 1771 a o novicku Konstancii Meunier, narozenou 28. 5. v S. Denis, která vstoupila do karmelitánského kláštera 16. 12. 1788.

K těmto karmelitkám patřily také tři služebné sestry: Marie Roussel, narozena 4. 7. 1742 ve Fresnes, jež byla sestrou od 14. 5. 1769; Alžběta Vérolot, narozena 11. 1. 1764 v Laignes či Lignicres, jež byla sestrou od 12. 1. 1789; Marie Dufour, narozena 1. či 2. 10. 1742 v Beaune, jež žila v komunitě od r. 1772. A dvě sloužící: Kateřinu Soiron, narozená 2. 2. 1742 a Terezie Soiron, narozená 23. 1. 1748, obě v Compiègne.

Těla všech 16 mučednic byla vhozena do společné jámy k ostatním popraveným. V květnu 1906 všech 16 mučednic papež Pius X. prohlásil blahoslavenými.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ceslaus /15.7. 1242/ et Hyacinthus^♦, presb. Ord. Prædicat., /15.8. 1257/ (1242; 1257); Hedwigis de Hungaria (1399); martyres Scilitani (Carthagine): Speratus, Nartzales, Cittinus, Veturius, Felix, Aquilinus, L, m. Scilitan (180); Iusta et Rufina, virgo hispalien (asi 287); Marcellina, virgo mediolanensis (s. IV ex.); Alexius, homo Dei (s. IV.); Ennodius (521); Kenelmus (asi 812); Leo Pp IV. (855); Colmanus, peregrinus (1012); Zoerardus seu Andreas et Benedictus, eremita in Hungaria (asi 1031 a 1034); Teresia a Sancto Augustino (Maria Magdalena Claudina); Lidoine et XV soci^♦ (1791); Paulus Petrus Gojdich^♦, episcopus et martyr (1960); Hyacinthus, m. Amastride (ca. s. III); Theodosius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Fredegandus (s. VIII)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský