Epaphras
19. července, připomínka | |
Postavení: | spolupracovník ap. Pavla |
Úmrtí: | koncem I. stol. |
ŽIVOTOPIS
Pocházel prý z Efezu, kam přišel hlásat Kristovo učení pohanům apoštol Pavel při své druhé cestě, v roce 55 - 56. Během Pavlova dvouletého pobytu Epafras od něj nejen přijal víru v Ježíše Krista, ale stal se i jeho spolupracovníkem. V maloasijském městě Kolosy dokonce pak založil křesťanskou obec a přinesl o ní Pavlovi povzbudivou zprávu. Svěřil mu ale i zneklidňující informace o falešném učení. Některá skupina v té obci zřejmě podceňovala dosah víry, kladla důraz na zvláštní mystické poznání a prosazovala i některé židovské obřady jak je o tom v Bibli v úvodu k listu Koloským s odkazem na poslední odstavec 2. kapitoly.Pavel v listu Koloským za vstupním pozdravem napsal o naději zakotvené v nebesích, o slově pravd evangelia i Boží milosti, jak je učil Epafras, jeho milovaný druh. Dále zmiňuje Epafrase ve 4,12, kde v listě píše: "Pozdravuje vás Epafras, váš krajan, služebník Krista Ježíše, který o vás stále zápasí modlitbami, abyste stáli pevně a věrně plnili Boží vůli."
Mnoho zpráv o něm nemáme, ale tato ho krásně vykresluje jako služebníka Božího. Tím má být i každý z nás a jako on přimlouvat se za druhé.
Macrina, virgo (379); Epaphras (koncem I. stol.); Symmachus Pp (514); Stilla♦ (asi 1140); Hermannus Stępieň et Achilles Puchala♦ (1943); Epaphras; Macedonius, Theodulus et Tatianus (ca. 362); Dius, thaumaturgus (s. V in.); Aurea, virgo (856); Bernoldus seu Bernulphus (1054); Bernulphus (1054); Petrus Crisci♦ (ca. 1323); Ioannes Plessington (1679)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský