sv. Vulmar

Vulmarus

20. července, připomínka
Postavení:	kněz, poustevník, zakladatel klášterů
Úmrtí:	asi 700
Patron:	vozků

ŽIVOTOPIS

Pocházel z francouzské Picardie. V mládí se oženil. S manželkou se asi brzy rozešel a v Hautmonte vstoupil do kláštera jako sluha. Pečoval o dobytek a pracoval i jako dřevorubec. Později vstoupil do řádu a s touhou přijal svátost kněžství. Za čas odešel žít jako poustevník. Před koncem života však stačil založit dva kláštery. Pro sestry ve Wierre-aux-Bois a pro bratry v míli vzdáleném Sumeru u Calais. Tam také zemřel. Jeho ostatky byly přeneseny do Boulogne, pravděpodobného rodiště a pak do Gentu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Elias Thesbita (kolem r. 850 př. Kr.); Apollinaris, ep. Classen. (asi s. II.); Margarita seu Marina, m. in Pisidia. (století neznámé); Frumentius, ep. in Æthiopia (s. IV); Aurelius, ep. Carthaginen (asi. 430); Vulmarus (asi 700); Elias Thesbita; Ioseph Barsabbas Iustus^♦, Margarita seu Marina (s. inc.); Paulus, diaconus et m. Cordubæ (851); Bernardus^♦, ep. Hildesien. (1153); Rita a Virgine Perdolente a Corde Iesu Pujalte y Sánchez et Francisca a Corde Iesu Aldea y Araujo^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský