blah. Vasiľ Hopko

Basilius Hopko, episcopus et martyr

23. července, připomínka
Postavení:	biskup, mučedník
Úmrtí:	1976

ŽIVOTOPIS

Narodil se 21. 4. 1904 v Hrabsku, poblíž Bardějova. Otec Vasiľ byl zvoníkem a při jednom zvonění ho zasáhl blesk. Matka Anna, roz. Petrenková z důvodu velké chudoby odešla hledat práci do Ameriky a sedmiletého Vasiľa svěřila do výchovy bratrovi Demeterovi Petrenkovi, který byl řeckokatolickým knězem v Oľšavici a později v Blažově. Vasiľ maturoval na gymnáziu v Prešově a pak vstoupil do semináře. Kněžské svěcení mu udělil biskup Gojdič 3. 2. 1929. Za první působiště mu byla vybrána Praha. Horlivě se věnoval mládeži, studentům, sirotkům, dělníkům i nezaměstnaným. Do různých časopisů přispíval také články s tématikou víry a pokračoval ve svém teologickém vzdělávání na Karlově univerzitě. Mezi tím v roce 1933 založil v Praze řeckokatolickou farnost. Po 22 letech se Vasiľ opět sešel s matkou, která se za ním vrátila z Ameriky. Od 1. 9. 1936 byl pražským farářem.

Teologická studia zakončil doktorátem v roce 1940 v Bratislavě. Nějakou dobu byl spirituálem v Prešově a od roku 1947 profesorem pastorální a morální teologie na prešovské Vysoké bohoslovecké škole. Své studenty vybízel: "Berte život vážně, braní ho na lehkou váhu je nesvobodné!"

Dne 2. 1. 1947 byl ThDr. Vasiľ Hopko bulou papeže Pia XII. jmenován pomocným biskupem prešovským a titulárním midilským. Jeho světitelem byl 11. května biskup Gojdič. Jako jeho pomocník při vizitacích horlivě napomínal a povzbuzoval všechny věřící, které připravoval na těžší chvíle komunistického protináboženského režimu. Ty se začaly citelněji stupňovat, když na konci dubna 1950 státní moc postavila řeckokatolickou církev mimo zákon. Pak po různých věznicích začala křížová cesta pro oba biskupy.

K zatčení biskupa Hopko došlo v Hlohovci 18. 10. 1950 a přes rok trvalo kruté vyšetřování na různých místech. Byl vězněn v Prešově, v Báči, v Hlohovci i na pražské Ruzyni, kde na samotce o skromném množství chleba a pohárku vody denně prožil 122 dní. Po celou dobu se modlil o milost vytrvalosti ve věrnosti církvi. Pak byl převezen zase na Slovensko. V Bratislavě byl 24. 10. 1957 odsouzen na 15 let vězení. Zažil 21 převozů, asi nejdelší jeho pobyty byly v Leopoldově, Ilavě, Valdicích, na Ruzyni a v Mírově. V roce 1963 byl pro špatný zdravotní stav následkem tvrdého zacházení propuštěn a umístěn na dožití do Domova důchodců v Oseku, kde byl pod policejním dozorem.

Díky "Pražskému jaru" 1968 byla v červnu obnovena činnost řeckokatolické církve u nás a biskup Vasiľ Hopko se mohl podílet na její obnově. Na začátku dubna 1969 byl jmenován světícím biskupem. Všude prý zanechával dojem prostého, skromného, srdečného a zbožného člověka. Normalizovaným režimem byl omezován a administrativní činnost v eparchii mu nebyla dovolena. Přes všechna omezení, zejména přes obtíže působené poškozeným zdravím, zůstal horlivým biskupem až do smrti, která ho zastihla 23. 7. 1976 v Prešově. Poslední týden života se denně zpovídal a ještě v poslední den odsloužil mši svatou. Jeho ostatky byly uloženy v kryptě katedrály.

Papež Jan Pavel II. při návštěvě Slovenska v roce 1995 připomněl drama komunistického pronásledování a řekl, že "Řeckokatolické společenství vyšlo z této zkoušky obnovené a posílené i díky svědectvím a krvi četných mučedníků." Přitom vzpomněl utrpení biskupa Vasiľa Hopky i Pavla Gojdiče a dodal, že "Na prahu třetího tisíciletí je to vzácný příspěvek, který vaše společenství dává ve prospěch ekumenismu."

Tento papež ho v roce 2003 blahořečil.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Birgitta de Suecia (1373); Ezechiel, propheta ; Ioannes Cassianus (asi 435); Basilius Hopko^♦, episcopus et martyr (1976); Valerianus, ep. Cimelen (ca. 460); Ioanna de Urbeveto^♦ (1306); Nicephorus a Iesu et Maria (Vincentius); Díez Tejerina et V socii*, Abilius a Cruce Ramos y Ramos*, Epiphanius a Sancto Michaele Sierra Conde*, Fulgentius a Corde Mari^♦ (1936); Germanus a Iesu et Maria (Emmanuel); Pérez Giménez et VIII socii*, Anacarius ab Immaculata Benito Nozal*, Iosephus a Iesu et Maria Osés Sáinz*, Iosephus Maria a Iesu Moriente Ruiz Martínez*, Iulius a Sacro Corde Mediavilla Concejero*, Laurinus a Iesu Crucifixo Proa^♦ (1936); Christinus Gondek^♦ (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský