sv. Kunigunda

Cunegundis (seu Kinga), virgo

24. července, připomínka
Postavení:	panna OSC
Úmrtí:	1293
Patron:	Polska a Litvy

ŽIVOTOPIS

Narodila se po roce 1223 v Ostřihomi v Uhrách (v Maďarsku) jako královská dcera Bély IV. V roce 1239 byla zasnoubena (někde se uvádí provdána) za sudoměřsko-krakovského knížete Boleslava V. S ním a za péče Grzymyslavy byla vychovávána v Sudoměři. Pak po dobu války byli oba do r. 1243 v Uhrách. Po návratu byla jejich sídlem Nová Korczyně.

Kunigunda se s manželem dohodla zprvu na dočasné zdrženlivosti od manželského intimního života a po uplynutí doby svou prosbu zopakovala. Boleslav se prý její návrh trvalého celibátního života zdráhal přijmout, ale nakonec oba složili slib do rukou krakovského biskupa. Tradice i martyrologium uvádějí proto Kunigundu jako pannu. Boleslav pro splnění přání své mladé ženy dostal přízvisko Stydlivý.

Jejich vzájemná láska vedla k plodné spolupráci ve veřejném a politickém životě. Kunigunda se finančně podílela na vzniku a rozvoji kláštera v Novém Sonci, zakládala kláštery benediktinek i cisterciáků a františkánů. Dala postavit katedrálu v Krakově a více kostelů na různých místech.

Po manželově smrti byla chválena za mírové řešení sporu s Leszkem Czarným o území pro klarisky ve Starém Sączi. Do jejich kláštera vstoupila bez práva na jeho správu, 24. 4. 1289 složila sliby a žila v něm jako prostá řeholnice. Přísná k sobě a laskavá k druhým vynikala jako vzor trpělivosti. Starala se o nemocné a v postech a dlouhých modlitbách strávila v klášteře 12 let. Její nejoblíbenější pobožnosti byly k Matce Boží, tajemství vtělení a vykoupení.

Oddávala se modlitbám a žila velmi asketickým životem až do smrti. Posledních deset měsíců ji nemoc trvale poutala na lůžko.

V roce 1690 byla blahořečená a r. 1999 ji papež Jan Pavel II. svatořečil.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Christina, virgo et m. (století neznámé); Christina Mirabilis^♦ (1224); Sarbelius /Iosephus/ Makhlūf (1898); Euphrasia, virgo in Thebaide (s. V.); Boris et Gleb (1015); Cunegundis (seu Kinga), virgo (1293); Ludovica^♦, religiosa (1503); Maria Pilar a Sancto Francisco Borgia (Iacoba) Martínez García, Teresia a Iesu Infante (Eusebia) García García et Maria Angela a Sancto Iosepho (Marciana) Voltierra Tordesillas^♦ (1936); Sigolena (asi s. VI.); Victorinus, m. Amiterni (ca. s. IV); Fantinus (s. IV); Declanus (ca. s. V); Balduinus (1140); Ioannes Tavelli de Tossignano^♦ (1146); Magi tres (1162); Antonius Torriani^♦ (1494); Nicolaus Garlick, Robertus Ludlam et Richardus Simpson*^♦ (1588); Iosephus Lambton^♦ (1592); Ioannes Boste (1594); Modestinus a Iesu et Maria (Dominicus); Mazzarello^♦ (1854); Maria a Mercede Prat^♦ (1936); Xaverius Bordas Pifererw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský