Maria Pilar a Sancto Francisco Borgia (Iacoba) Martínez García, Teresia a Iesu Infante (Eusebia) García García et Maria Angela a Sancto Iosepho (Marciana) Voltierra Tordesillas
| 24. července, připomínka | |
| Postavení: | mučednice OCD |
| Úmrtí: | 1936 |
ŽIVOTOPIS
Všechny tři dnes vzpomínané řeholnice pocházely ze Španělska, kde v Guadalajaře vstoupily do kláštera karmelitek svatého Josefa a za občanské války při napadení Republikány přijaly mučednickou smrt.Marie Pilar se narodila 30. 12. 1877 v Tarazoně u Zaragozy jako jedenácté dítě v rodině Martínezových. V 17 letech prožila obláčku své sestry Severiny a zatoužila ji následovat. Během dalších čtyř let se starala o ovdovělou matku a bratra, který byl knězem. Ke karmelitkám proto vstoupila až 12. 10. 1898.
Marie Angeles (od Andělů) se narodila 6. 3. 1905 v Getafe, v diecézi madridské jako desátá v rodině Valtierryových. Do karmelitánského kláštera v Guadalajaře přišla ve 25 letech a 21. 1. 1931 složila řeholní sliby.
Terezie od Ježíška se narodila 5. 3. 1909 v Mochales jako dcera obchodníka Garcíi a do guadalajarského kláštera vstoupila již v 16 letech. Sliby složila 7. 11. 1926.
Počátky krize ve Španělsku začaly být citelné začátkem roku 1936, když vláda Lidové fronty vyhrála volby a zavedla silný proticírkevní režim. V červenci, po vraždě Calva Sotela, došlo ke vzpouře ve vojenských posádkách. Vedle vlády Republikánů, v jejímž čele byl Fr. Largo Caballero, přezdívaný "španělský Lenin", se vytvořila v Burgosu druhá vláda monarchistická, podporovaná katolíky a Německem. Z nepřátelství těchto dvou vládních stran vznikla občanská válka, která přinesla smrt pro 6.832 osob duchovního povolání a dalšího půl miliónu lidí.
Večer 22. července, když Republikáni z Madridu a Alcalá de Henares zaútočili s bombardéry na město Guadalajaru, všech 13 karmelitek se v civilním oděvu vydalo hledat náhradní přístřeší do ulice Tenente Figueroa. Jejich klášter se komunisté chystali vypálit. Část sester se ubytovala v hotelu Iberia a část jich v téže ulici našla příhodnější penzion. Do toho se v dalším dnu snažily přestěhovat i sestry z hotelu. Nebylo však dostatek místa. Na návrh Terezie se chtěly Marie Pilar a Marie Angeles ukrýt u rodiny v ulici Francisca Cuesta č.5. Terezie šla s nimi a cestou byly v autě jedoucí milicionářkou odhaleny jako řeholnice. Milicionářka vojáky vedle sebe hned vyzvala ke střelbě.
Marie Angeles dostihla domu č. 5, ale u zvonku ji zasáhlo několik výstřelů, které však minuly druhé dvě řeholnice. V agonii ji ještě zvládly odnést, ale už jí nebylo pomoci. Při vyjití z průchodu byla zasažena dávkou ze samopalu Marie Pilar. Skácela se a proto, že šeptala modlitby, dostala další dávku a nenávistné bodnutí bajonetem. Vydržela ještě přenášení a dopravu až do nemocnice, kde však skonala po slovech: "Pane, odpusť jim, neboť nevědí, co dělají."
Nejmladší a nejrychlejší sestra Terezie se snažila uniknout do hotelu Palace. U vchodu ji chytil boxer Palero a tváříc se jako její ochránce ji s nekalým úmyslem vedl od milicionářů ke hřbitovu. Jeho soudruzi je dostihli a začali sestru Terezii nutit, aby volala "Ať žije komunismus, ať žije Emanuel Azaňa!" Místo toho však zvolala: "Ať žije Kristus Král!" Za ta slova ji ihned zastřelili.
Klášter sv. Josefa byl znovu otevřen v březnu 1941 a ostatky tří spolusester a mučednic byly přeneseny do jeho kaple. Jan Pavel II. je 29. 3. 1982 blahořečil.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Christina, virgo et m. (století neznámé); Christina Mirabilis♦ (1224); Sarbelius /Iosephus/ Makhlūf (1898); Euphrasia, virgo in Thebaide (s. V.); Boris et Gleb (1015); Cunegundis (seu Kinga), virgo (1293); Ludovica♦, religiosa (1503); Maria Pilar a Sancto Francisco Borgia (Iacoba) Martínez García, Teresia a Iesu Infante (Eusebia) García García et Maria Angela a Sancto Iosepho (Marciana) Voltierra Tordesillas♦ (1936); Sigolena (asi s. VI.); Victorinus, m. Amiterni (ca. s. IV); Fantinus (s. IV); Declanus (ca. s. V); Balduinus (1140); Ioannes Tavelli de Tossignano♦ (1146); Magi tres (1162); Antonius Torriani♦ (1494); Nicolaus Garlick, Robertus Ludlam et Richardus Simpson*♦ (1588); Iosephus Lambton♦ (1592); Ioannes Boste (1594); Modestinus a Iesu et Maria (Dominicus); Mazzarello♦ (1854); Maria a Mercede Prat♦ (1936); Xaverius Bordas Pifererw (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský