Christophorus, m. Lycia
25. července, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | století neznámé |
Patron: | motoristů a všech cestujících, letců, lodníků, námořníků, obchodníků, atletů, lékařů, horníků, tesařů, kloboučníků, barvičů, knihařů, zahradníků, dětí; vzýván je při nepříznivém počasí, proti nákazám a živelným pohromám i proti náhlé a nekající smrti |
Atributy: | dítě Ježíš, hůl (většinou zelenající se), eventuelně stromek, širší vodní tok, muž obrovité postavy, vypadající často na poustevníka; bývá zobrazován i ve skupině 14ti pomocníků |
ŽIVOTOPIS
Původní zprávy o jeho životě se nedochovaly. Z legendy však vyplývá, že byl nositelem Krista, jak ve svém srdci, tak ve službě bližním. V tom je vzorem pro nás. Legenda o jeho hledání nejmocnějšího Pána připomíná ve svém jádru Kristova slova: "Co jste udělali pro jednoho z mých nejnepatrnějších bratří, pro mne jste udělali." K legendě patří i zobrazení Kryštofa s Božím dítětem na ramenou, jak se brodí vírem řeky, s mohutnou, zelenající se holí v ruce. V ní lze vidět symbol vítězství nad protivenstvím a měla být i důkazem, že nesl Krista.. Na závěr svého života podstoupil v Lykii mučednictví. Byl sťat mečem.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Narodil se asi ve 2. století v Kanaanu či v Lykii na dnešním území Turecka pohanským rodičům, kteří mu prý dali jméno Reprobus. O jeho životě není mnoho spolehlivých zpráv. Martyrologia ho uvádí jen jako mučedníka v Lykii, pravděpodobně z doby Deciova pronásledování. Zato lidová tradice má o něm krásnou legendu a počítá ho mezi tzv.14 pomocníků v nouzi.
Vypráví se o něm, že byl zdatné postavy a vědom si své síly, chtěl ji dát do služby jen tomu nejmocnějšímu pánu. Světští panovníci ho prý zklamali. Na dvoře jednoho z nich uslyšel píseň, ve které byl opěvován ďábel. Usoudil, že je mocnější, protože i král se chvěl před jeho mocí. Vydal se ho tedy hledat a našel v čele strašlivého vojska. Ale jen se k němu připojil, záhy poznal, že prchá před znamením kříže. Rozhodl se proto najít bytost, které znamení patřilo. Pomohl mu starý poustevník, který ho seznámil s Kristem a jeho učením. Kryštof si vzal k srdci poustevníkovu radu: sloužit Kristu tím, že bude sloužit svým bližním.
Usadil se u dravé řeky, aby lidem pomáhal dostat se na druhou stranu přes nebezpečný brod. Jednou ho o pomoc poprosil malý chlapec. Vlídně si ho vložil na ramena, ale jak vstoupil do vody, dítě každým krokem více těžklo. Voda se počínala vzdouvat a jen s maximálním vypětím sil dosáhl druhého břehu. Pak k chlapci pronesl: "Zdálo se mi, jako bych na ramenou nesl celý svět." A chlapec mu odpověděl: "Nesl jsi víc, neboť jsi nesl jeho tvůrce a svého Pána. Jsem Ježíš Kristus, tebou hledaný král a jelikož jsi konal dobré skutky, jsou ti odpuštěny hříchy. Vraž do země svou hůl a v další den bude jako stromek plná květů a plodů." Tato legenda se prý traduje asi od VI. století s cílem oslavit nejen Kryštofa, který ke jménu Christophoros (v překladu z řečtiny: "ten, kdo nese Krista") přišel prý při křtu Božím Synem, ale i Pána a Spasitele. Legenda ve svém jádru zdůrazňuje Kristova slova z vyprávění o posledním soudu: "Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili." (Mt 25,40)
V dalším tradovaném podání o Kryštofovi je uvedeno, že jeho pozemský král, který se stal pronásledovatelem křesťanů, ho v Lykii dal uvěznit s rozhodnutím mučit. Na jeho zajetí bylo prý povoláno velké množství vojáků. Nad mnohými i při mučení vítězil silou víry. Legenda říká, že byl bit železnými pruty, pálen ohněm a terčem pro šípy. Ty se prý od něj odrážely nebo i v letu se náhle zastavily. A tak panovník nařídil jeho stětí.
Jak můžeme následovat příklad sv. Kryštofa? Být nositeli Krista? - Tím, že mu místo ramen nabídneme své srdce a budeme sloužit v bližních.
Potřebu být na cestě s Kristem, zejména při motorismu, připomíná volba Kryštofa za patrona cestujících lidí a v mnohých autech jeho přívěsky - medaile a plakety.
Historičnost jeho osoby dotvrzují archeologické nálezy z r.452 v Chalcedonu, kdy už mu byly zasvěcené chrámy, udávána je basilika v Haidar-Pacha v Malé Asii.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Znovu se rozhodnu pro Krista, se snahou neustále ho nosit ve svém srdci - to ovšem znamená také podle toho žít.Všemohoucí, věčný Bože, Tys vedl svatého Kryštofa po cestě, na níž Tě hledal a dal jsi mu sílu k překonání všech protivenství i k ochotě vydat svůj život ve službě Tobě; na jeho přímluvu dej i nám sílu, abychom z lásky k Tobě snášeli všechny obtíže a usilovně směřovali k Tobě, jedinému zdroji života. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Iacobus, Apostolus (43/44); Christophorus, m. Lycia (století neznámé); Olympias (408); Beatus et Bantus (s. VI/VII); Ioannes Soreth♦ (1471); Radulphus Aquaviva, Alphonsus Pacheco (1583); Michael Ludovicus Brulard♦ (1794); Maria Teresia Kowalska♦ (1941); Cucuphas (s. IV in.); Paulus, Valentina et Thea (308); Glodesindis (s. VI); Theodemirus, monachus (851); Petrus Corradini de Molliano♦ (1490); Antonius Lucci♦ (1752); Maria a Monte Carmelo Sallés y Barangueras♦ (1911); Petrus a Corde Redondo♦, Felix a Quinque Vulneribus Ugalde Irurzun et Benedictus a Virgine « del Villar » Solano Ruiz* (1936); Fridericus (Carolus); Rubio Alvarez, Primus Martinez de San Vicente Castillo, Hieronymus Ochoa Urdangarin et Ioannes a Cruce (Eligius); Delgado Pastor♦ (1936); Dionysius Pamplona♦ (1936); Deogratias Palacios, Leo Inchausti, Iosephus Rada, Iulianus Moreno et Iosephus Richardus Díez (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský