Olavus
29. července, připomínka | |
Postavení: | král, mučedník |
Úmrtí: | 1030 |
Atributy: | drak, dýka, královské odznaky, sekera |
ŽIVOTOPIS
Narodil se r. 995 jako syn norského jarla (krajského náčelníka) Haralda Grenského t.č. šlechtice v exilu v Anglii. Na lodi bojovných vikingů se v mládí dostal do Normandie (na území Francie), poznal a přijal tam křesťanskou víru. Pokřtěn byl v Rouenu po 15. roce arcibiskupem Robertem. V roce 1915 stál v Norsku v čele osvoboditelů z 15leté dánské nadvlády a nastoupil na trůn jako Olav II. Sjednotil zemi také politicky a velmi aktivně usiloval o její pokřesťanštění. Někdy prý až přehnaně chtěl s vymýcením pohanství pomáhat misionářům, které do Norska povolal. Zaváděl křesťanské mravy a práva. Jeho snaživost vyprovokovala velmože, kteří ho v roce 1028 donutili k odchodu ze země.Olavovi se pak dostalo přijetí švagrem i skupinou křesťanů na ostrově Gardarik. Roku 1030 se pokusil se švédskou pomocí o návrat. Jeho pozemský život však skončil v boji u norského Stiklestadu nedaleko Nidarosu (dnes Trondheimu), kde byl od misionářů pohřben.
Za svatého ho prohlásil r. 1164 papež Alexandr III.
Martha, soror Lazari (s.I.); Lazarus et Maria (s. I.); Prosperus, ep. Aurelianen. (s. V); Felix, m. Romæ via Portuensi (s. III/IV); Urbanus Pp IIw (1099); Gulielmus Pinchon (1234); Simplicius, Faustinus (s. III/IV); Ludovicus Bertrán, Mancius a Sancta Cruce et Petrus a Sancta Maria. (1627); Lupus, ep. Trecen. (ca. 478); Olavus (1030); Ioannes Baptista Egozcuezábal Aldaz♦ (1936); Lucius Martínez Mancebo et VII socii♦, Antonius López Couceiro* (1936); Iosephus Calasanz Marqués♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský