Světci k nám hovoří...


sv. Olav

Olavus

29. července, připomínka
Postavení:král, mučedník
Úmrtí:1030
Atributy:drak, dýka, královské odznaky, sekera

ŽIVOTOPIS

Narodil se r. 995 jako syn norského jarla (krajského náčelníka) Haralda Grenského t.č. šlechtice v exilu v Anglii. Na lodi bojovných vikingů se v mládí dostal do Normandie (na území Francie), poznal a přijal tam křesťanskou víru. Pokřtěn byl v Rouenu po 15. roce arcibiskupem Robertem. V roce 1915 stál v Norsku v čele osvoboditelů z 15leté dánské nadvlády a nastoupil na trůn jako Olav II. Sjednotil zemi také politicky a velmi aktivně usiloval o její pokřesťanštění. Někdy prý až přehnaně chtěl s vymýcením pohanství pomáhat misionářům, které do Norska povolal. Zaváděl křesťanské mravy a práva. Jeho snaživost vyprovokovala velmože, kteří ho v roce 1028 donutili k odchodu ze země.

Olavovi se pak dostalo přijetí švagrem i skupinou křesťanů na ostrově Gardarik. Roku 1030 se pokusil se švédskou pomocí o návrat. Jeho pozemský život však skončil v boji u norského Stiklestadu nedaleko Nidarosu (dnes Trondheimu), kde byl od misionářů pohřben.

Za svatého ho prohlásil r. 1164 papež Alexandr III.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martha, soror Lazari (s.I.); Lazarus et Maria (s. I.); Prosperus, ep. Aurelianen. (s. V); Felix, m. Romæ via Portuensi (s. III/IV); Urbanus Pp IIw (1099); Gulielmus Pinchon (1234); Simplicius, Faustinus (s. III/IV); Ludovicus Bertrán, Mancius a Sancta Cruce et Petrus a Sancta Maria. (1627); Lupus, ep. Trecen. (ca. 478); Olavus (1030); Ioannes Baptista Egozcuezábal Aldaz (1936); Lucius Martínez Mancebo et VII socii, Antonius López Couceiro* (1936); Iosephus Calasanz Marqués (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.