Eleazarus, martyres Antiochiæ VII fratres
1. srpna, připomínka | |
Postavení: | mučedníci pro dodržování SZ |
Úmrtí: | kolem r. 170 př. Kr. |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium v tento den připomíná starozákonní mučedníky z druhé knihy Makabejské. 6.kapitola sv. Eleazara, stařičkého písaře a následující kapitola sedm bratrů i se svojí matkou, vydaných na krutou smrt pro nezlomné dodržování Božího zákonaŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Památka těchto osob, které osvědčily heroickou věrnost dodržování Božího zákona i za cenu ztráty života velmi krutým způsobem, nás vrací do II. století před Kristem, kdy v Antiochii syrské vládl král Antiochos IV., zvaný Epifanés, z rodu Seleukovců a ukazuje, že v každé době se dají nalézt příklady k následování.
V jejich případě jde o vzor statečnosti a lásky k živému Bohu, do jehož společenství ve slávě vede cesta sice velkým utrpením, ale v poslušnosti jeho zákonu je vítězství. To je příklad velké naděje a nechybí ani vzor pokory a kajícnosti, jak naznačují slova: "My sami jsme vinni tímto utrpením a děje se nám po zásluze, protože jsme hřešili proti svému Bohu."(2 Mak 7,18)
Tak to chápali věrní Izraelité i v době přípravy vzpoury proti syrskému králi Antiochu Epifanovi, který za násilné helenizace Judeje prosazoval kult Dia a krutostí chtěl zlomit ty, kdo byli pevní ve víře a dodržování předpisů Božího zákona.
Je známo hrdinství sedmi bratří i jejich matky, mučené pohledem na jednotlivé syny, které však ve víře podporovala.V kritických chvílích jim připomínala, že jejich život je milostí od Stvořitele, který zná původ všeho a pro přednost, kterou dávají jeho zákonům, jim daruje život znovu (srov.7,23). Poslednímu přímo říká: "Neboj se…buď hoden svých bratrů a přijmi smrt, abych z Božího slitování dostala s tvými bratry zpět i tebe."(7,29) Král chtěl krutým utrpením dosáhnout toho, aby porušili zákon a požili zakázané vepřové. Jejich mučení a statečnost je podrobně vylíčena v Bibli, v 7. kapitole II. knihy Makabejské, kde je upřednostňován věroučný důraz způsobem své doby.
Text martyrologia po připomenutí všemi dětmi korunované matky, která zemřela po svých synech, přechází k připomínce sv. Eleazara, jednoho z prvních písařů, muže pokročilého věku, který za stejného pronásledování a ze stejného důvodu odmítl jíst nečisté maso a slavnou smrtí před potupným žitím zachoval příklad podivuhodné ctnosti.
Za pozornost a vzor k následování stojí, že se nedal přemluvit ani k takovému podvodu, jako přijetí od přátel podstrčeného masa, jehož požití by bylo v souladu se Zákonem a on by proto byl uchráněn muk a smrti. Jeho postoj má význam pro ty, kteří chtějí mít splněny požadavky Božích přikázání, ale přitom moc nevybočovat z řady a způsobu života nevěřících přátel.
Pro ně, stejně jako pro Eleazarovy současníky před více jak dvěma tisíci lety, jsou určena jeho slova: "Nesluší se, abychom se ve svém věku přetvařovali, protože by mnozí z mladých soudili, že Eleazar se .. stal odpadlíkem. Ty bych pro své pokrytectví a okamžik prchavého života hanebně oklamal a na své stáří přivodil potupnou skvrnu. A i kdybych pro přítomnost unikl trestu lidí, neuniknu rukám Vševládného, ať živý nebo mrtvý. Proto se nyní statečně vzdávám života, abych se ukázal hoden svého stáří a mladým zanechal ušlechtilý příklad, aby ochotně a důstojně šli na smrt za vznešené a svaté zákony." To řekl a hned vstoupil na popraviště.( 2 Mak 6,24n) .
Ve 30 verši je uvedeno: Když skonával pod ranami, se sténáním pravil: "Hospodinu, který má svaté poznání, je zjevné, že jsem mohl uniknout smrti; snáším na svém těle krutá muka bičování a v duši to rád vytrpím z posvátné bázně k němu." Ta byla u něj propojena s láskou podle přikázání. Slavnou smrtí tak zanechal příklad podivuhodné ctnosti.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Eleazarův příklad vede k předsevzetí "být vždy tím, kým jsem se rozhodl být" - i navenek, v očích druhých a nedělat pokrytecký dojem ve svůj prospěch.Všemohoucí, věčný Bože, Tys dával svatému Eleazarovi i sedmi bratrům sílu, aby Ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se Ti zpronevěřili; dej i nám sílu, abychom životem vydávali svědectví Tvé pravdě. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
( na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Alphonsus Maria de, ep. S. Agathæ Gothorum et doctor Eccl. (1787); Petrus Favre♦ (1546); Eleazarus, martyres Antiochiæ VII fratres (kolem r. 170 př. Kr.); Friardus et Secundellus (s. VI); (Maria Stella a Sanctissimo Sacramento Adelheidis); Mardosewicz♦ (1943); Felix, m. Gerundæ (s. IV in.); Friardus et Secundellus (s. VI); Exsuperius, ep. Baiocen. (ca. s. IV); Severus, presb. in Aquitania (ca.500); Ionatus (ca. 690); Ethelwoldus (984); Emericus de Quart♦ (1313); Benvenutus (Iosephus)♦, de Miguel Arahal* (1936); Ioannes♦, religiosus Ord. Eremit. S. Augustini (ca. 1336); Thomas Welbourne♦ (1605); Benvenutus (Iosephus); Maria Stella a Sanctissimo Sacramento (Adelheidis)♦, Mardosewicz* (1943); de Miguel Arahal♦ (1936); Maria Boromea (Veronica)♦, Narmontowicz* (1943); Alexius Sobaszek♦ (1942); Mardosewicz♦ (1943); Maria Boromea (Veronica); Maria Stella a Sanctissimo Sacramento (Adelheidis); Mardosewicz - Maria Boromea♦ (Veronica); Narmontowicz♦, Maria Canisia (Eugenia); Mackiewicz♦, Maria Felicitas (Paulina); Borowik♦, Maria Heliodora (Leocadia); Matuszewska♦, Maria Imelda a Iesu Hostia (Hedwigis Carolina); Żak♦, Maria Raymunda a Iesu et Maria (Anna); Kukolowicz♦, Maria Sergia a Virgine Perdolente (Iulia); Rapiej♦, Maria Canuta a Iesu in Horto Getsemani (Iosepha); Chrobot♦, Maria Daniela a Iesu et Maria Immaculata (Eleonora Aniela); Jóźwik♦, Maria Guidona a Divina Misericordia (Helena); Cierpka♦ (1943)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský