Used with permission of The Hagiography Circle
Michael Kozal
26. ledna, připomínka | |
Postavení: | biskup a mučedník |
Úmrtí: | 1943 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 27. 9. 1893 v Ligotě u Krotoszynu (arcidiecéze poznaňská). Absolvoval gymnázium, z něhož si na maturitním vysvědčení odnesl od profesorů poznámku: "V každém ohledu příkladný člověk." Byl předsedou tajného sdružení "Tomáš Zan", které udržovalo polskou kulturu v době germanizačního útisku. Studium teologie začal v Poznani a kvůli válce je dokončil v Hnězdně, kde v únoru 1918 přijal kněžské svěcení.Věnoval se obzvláště šíření eucharistické zbožnosti, péči o nemocné a chudé a pomáhal při organizaci katolických spolků. Postupně se stal v hnězdenském semináři spirituálem, rektorem a profesorem apologetiky. Nikdy neustupoval zlu a nevolil nebezpečné kompromisy. Vynikal horlivostí a jeho životní cesta byla plná odvahy, odříkání, obětí a modlitby.
Roku 1939 byl jmenován světícím biskupem. V době okupace Polska neohroženě hájil církevní práva. Jako příliš horlivý a neohrožený biskup byl vězněn od 7. 11. 1939. V polovině ledna byl z místního vězení přepraven do Ladu, kde byl vězněn v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera. Tam měl ještě kontakt se svou diecézí a zaměřil se na obnovu semináře. Ze své cely pozoroval deportace Poláků a modlil se za ně.
V době napadení Francie došlo v Polsku ke zvýšenému pronásledování církve a otec biskup mons. Kozal se rozhodl obětovat svůj život za záchranu vlasti. V dubnu 1941 byl převezen s ostatními do Inowroclawi a odtud do Dachau, kde dostal číslo 24544 a byl zbaven lidské důstojnosti. Vedle fyzického týrání a ponižování bylo pro něj největším utrpením, že mu byl zamezen přístup do kaple k polským kněžím. Přihodilo se, že ho někdo chtěl některých muk ušetřit, ale on se bránil se slovy: "Kde jsou moji kněží, tam musím být i já."
Při onemocnění tyfem nebyl zařazen ani mezi nemocné. Když do tábora pronikla zpráva o porážce u Stalingradu, řekl: "Už vychází slunce svobody. Teď už mne nepotřebujete."
Večer 26. 1. 1943 zemřel smrtící injekcí. Do úřední zprávy bylo napsáno: "Otrava krve" a byl spálen v kremační peci.
Za blahoslaveného byl prohlášen 14. 6. 1987 Janem Pavlem II. při jeho apoštolské cestě do Polska.
Timotheus et Titus, ep. Creten (s. I); Theogenes, m. Hippone (asi 257); Paula, vidua (404); Xenophon, Maria, Ioannes et Arcadius (s. VI.); Albericus, abbas (1109); Augustinus (Eystein) Erlandssön (1188); Maria de la Dive♦ (1794); Iosephus Gabriel del Rosario Brochero (1914); Michael Kozal♦ (1943); Gabriel Maria /Ioannes Stephanus/ Allegra♦ (1976)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský