sv. Justin De Iacobis

Iustinus De Iacobis

31. července, připomínka
Úmrtí:	1860

ŽIVOTOPIS

Narodil se 9. 9. 1800 v San Fele u Neapole v Itálii. V 18 letech vstoupil k Lazaristům, do misijní kongregace sv. Vincence z Pauly. Roku 1824 se stal knězem a horlivým lidovým kazatelem. V roce 1836, za epidemie cholery v Neapoli, obětavě pečoval o nemocné. Jeho touhou byla práce v misiích, kam ho představení poslali r. 1839. Svou misijní činnost na africkém kontinentě začal v Etiopii, tehdejší Habeši. Rychle se přizpůsobil místním podmínkám: v oblékání, bydlení, jídle a naučil se i místnímu jazyku. Z jeho kázání bylo patrné, že pochopil místní mentalitu a pro domorodce se stal oblíbeným Abuna Jákobem. Postupně získával srdce stále více obyvatel.

Justin Jákob založil seminář Neposkvrněné a začal se starat o domorodý dorost. Jím založená vysoká škola v Guala, vedla ale k odporu u jinověreckých představitelů země. Justin Jákob cestoval čas od času do Říma na konzultace s papežem S několika místními odchovanci, mezi kterými byl Michal Ghebre, vykonal pouť nejen do Říma, ale i do Svaté země a navštívili Egypt. Apoštolským vikářem byl jmenován r. 1847 a r.1849 biskupem. V té době se v Habeši roznítilo pronásledování a byl vyhlášen zákaz vstupu římského biskupa na její území. Vysvěcen byl prý tajně a za svoji činnost dvakrát vězněn. Jeho usmrcení prý zabránil koptský biskup a pozdější panovník Abunov Salamov, přestože v něm viděl nepřítele. Justin Jákob byl vypovězen a zemřel posledního července, cestou ze země u Aligadé. Po třech dnech byl pohřben v Hebó.

Blahořečen byl Piem XII. r. 1939 a svatořečen Pavlem VI. 26. 10. 1975.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ignatius de Loyola (1556); Ioannes Columbini^♦ (1307); Iustinus De Iacobis (1860); Calimerus (s. II ex.); Sidonia (Caecilia) Schelingova*, virgo et martyr^♦ (1955); Democritus, Secundus et Dionysius (s. III); Fabius (303/304); Tertullinus (ca. s. IV); Germanus, ep. Autissiodoren. (448); Helena, vidua (ca. 1160); Everardus Hanse^♦ (1581); Ioannes Franciscus Jarrige de la Morélie du Breuil^♦ (1794); Dionysius Vicente Ramos et Franciscus Remón Játiva^♦ (1936); Iacobus Buch Canals^♦ (1936); Michael Ozięblowski^♦ (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský