Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

blah. Frederik Janssoone

Fridericus ]anssoone

4. srpna, připomínka
Postavení:kněz
Úmrtí:1916

ŽIVOTOPIS

Narodil se 19. 11. 1838 v Gheveldě v diecézi Lille, na severu Francie. V rodině byl 13té dítě a vychován v lásce k Bohu i k bližním. Již v dětství důvěrně poznal utrpení a později začal studovat teologii. Studium přerušil po smrti otce kvůli potřebě zabezpečit rodinu. Proto až do smrti matky zajišťoval živobytí jako obchodní cestující. V roce 1864 vstoupil v Amiens do františkánského řádu a roku 1868 přijal kněžské svěcení. Nejdříve působil jako vojenský kaplan a účastnil se i francouzsko-pruské války. Od roku 1871 byl duchovním v Paříži. Po pěti letech byl poslán do Svaté země a stal se kaplanem Kustódie v Jeruzalémě. Vynikl jako schopný diplomat, stavitel, průvodce a horlivý kazatel. Po 10 let měl v Jeruzalémě velkopáteční kázání a s poutníky konal pobožnost Křížové cesty. Rád rozjímal o Kristově utrpení a zmrtvýchvstání. Byl mimořádným ctitelem eucharistie a hluboce prožíval vnitřní sjednocení s Pánem.

Z Jeruzaléma byl poslán do Kanady za účelem sbírky na potřeby Kustodie. K této zemi přilnul srdcem a věnoval jí své schopnosti i síly. Vedle kněžské a literární práce se zabýval místní historií, zeměpisem, botanikou, astronomií, archeologií a též malířstvím. Vydával katolické časopisy, byl velmi aktivní na poutním místě Norte-Dame du Cap. V Kanadě všechny vyzýval, aby se snažili žít podle evangelia, což mimo jiné odpovídá směrnicím třetího františkánského řádu, který propagoval. Zemřel v nedožitých 78 letech v Trois-Rivieres v Kanadě.

Blahořečen byl papežem Janem Pavlem II. 25. 9. 1988.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Maria Vianney (1859); Eleutherius, m. Tarsiæ (s. IV); Fridericus ]anssoone (1916); Henricus Krzysztofik (1942); Iosephus Batalla Parramón, Iosephus Rabasa Bentanachs et Ægidii Gil Rodicio* (1936); Aristarchus Thessalonicensis; Iustinus et Crescentio (258); Hyacinthus, m. Romæ via Labicana (s. III/IV); Ia (ca. 362); Euphronius, ep. Turonen. (573); Rainerius, ep. Spalaten. (1180); C, virgo bononien. (1290); Gulielmus Horne (1540); Gundisalvus Gonzalo (1936); Onuphrius, eremita (995)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.