Stephanus, rex Hungariæ
| 16. srpna, nezávazná památka | |
| Postavení: | král |
| Úmrtí: | 1038 |
| Patron: | Maďarska, obzvlášť Budapeště; králů, zedníků, kameníků; vzýván při úmrtí dětí |
| Atributy: | koruna, patriarchální kříž (dvojitý), uherský znak |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z knížecí rodiny v Panonii. Oženil se s Giselou a spravedlivě i s energickou důsledností vládl v letech 997-1038, od r. 1000 jako král Štěpán I. S manželkou zakládal kostely, kláštery, školy a politickou organizaci propojil s náboženskou. Měli syna Emericha a všichni tři se stali svatými.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
SPRAVEDLIVÝ, ENERGICKÝ A DŮSLEDNÝ KRÁL
Pocházel z Ostřihomi (Esztergom) v Panonii (v Maďarsku), kde se narodil kolem r.973 jako syn knížete Gézy a jeho křesťanské ženy Sarolty (ve starší literatuře uváděná Adelajda je dnes považována za fiktivní postavu). Štěpán se původně jmenoval Vajk a jméno křesťanského prvomučedníka dostal buď při sv. křtu asi v pěti letech nebo až při biřmování pražským světcem biskupem Vojtěchem kolem r. 993. Uvádí se, že sv. křest přijal se svým otcem. Jejich rodina, hlásící se údajně po matce k řeckoslovanskému obřadu, přijala obřad latinský. Také císař Ota I., při Gézově prosbě o mír asi v r. 995 vyžadoval, aby se v Uhrách konala latinská bohoslužba. (Nájezdní Uhři byli toho roku Otou I. poraženi a zahnáni k Dunaji.)
Štěpán (maďar.István), vychovaný ke spravedlnosti, se utvrzoval v důvěře v Boha, vedle maďarštiny si osvojil i znalost slovanského a latinského jazyka a po otcově smrti r. 997 se ujal knížecí vlády. V témže roce je uváděn i jeho sňatek s Giselou (viz pam. 9. 7.), dcerou bavorského vévody a sestrou pozdějšího císaře Jindřicha II. Společně pak upevnili církev v Uhrách.
Štěpán začal zavádět pevný křesťanský řád a snažil se přivést k víře zbytek pohanských Maďarů. Tehdy proti němu vytáhl Kupa, náčelník loupeživého kmene, s dalšími zastánci pohanství. Při řádění u Vesprímu je s menším počtem bojovníků Štěpán porazil. Kupa v boji padl a zisk z jeho pozemků připadl klášteru sv. Martina, který Štěpán dle svého slibu dostavěl. V něm byl prvním opatem Čech Anastáz Radla, nazvaný Astrik. Toho Štěpán poslal za papežem Silvestrem II. s prosbou o milosti pro Uhry, včetně potvrzení biskupství a v posledku i s prosbou o souhlas s korunovací. S kladnou odpovědí mu opat donesl i zlatou korunu, kterou prý papež původně zamýšlel korunovat Boleslava Chrabrého. Silvestr II. potvrdil arcibiskupství v Ostřihomi i jemu podřízená biskupství.
V roce 1000 byl pak Štěpán slavnostně korunován, pravděpodobně o vánocích, ač je také udáván den mariánské slavnosti. (Originál Štěpánovy koruny ve tvaru Diadému se prý roku 1074 navždy ztratil v Rakousku. Přesto Svatoštěpánská koruna stále patří v Uhrách k nejvýznamnějším relikviím. Jedná se o dílo z 11.- 13. stol., zasvěcené sv. Štěpánovi a na tuto posvátnou korunu od roku 1267 byla skládána přísaha věrnosti uherských králů.)
Jako apoštolský král vládl Štěpán spravedlivě, energicky a důsledně. Vynikal dobročinností a moudrostí postavenou na víře. K zavedení křesťanské kultury povolal benediktiny z Německa, Francie a Itálie. Vybudoval církevní správu země s deseti diecézemi, rozdělenými do dvou metropolí.
V roce 1007 se mu narodil syn Emerich (pam. 4. 11.), k jehož pozdější svatosti přispěla i výchova rodičů a biskupa Gerharda. Ve 24 letech zemřel, 6 dnů před sňatkem plánovaným na 8. 9., na následky zranění při lovu. V předcházejícím roce 1030 byl král Štěpán donucen k obranné válce s vojskem Konráda II.
Ke konci života, když byl Štěpán postižen delší nemocí, byl na něj čtyřmi spiklenci najatý vrah, který nakonec nebyl zločinu schopen. Po zhoršení nemoci se Štěpán připravil na smrt a modlil se: "Královno nebe, do tvé ochrany odporoučím život církve, její vedení i celé Uherské království, jeho duchovenstvo, panstvo i všechen lid a především s důvěrou do tvých mateřských rukou odevzdávám svou duši."
Štěpán Uherský zemřel 15. 8. 1038 a byl pohřben v basilice Panny Marie v Székesfehérváru (Stoličném Bělehradu). Svatým byl prohlášen jako první král v roce 1083 i se svým synem Emerichem.
Jeho ostatky byly v roce svatořečení vyzvednuty a pak rozděleny. Lebka uchovávána ve Stoličném Bělehradě, pravé zachovalé rameno je v relikviáři jemu zasvěcené basiliky v Budapešti. Před tím i s pláštěm bylo v hradní kapli sv. Zikmunda v Budíně a o srpnové pouti nošeno při procesí městem. Jeho meč se dostal do pokladnice svatovítské katedrály v Praze i s částí z jeho ostatků, získaných Karlem IV. od Uherského Ludvíka I. v r.1352.
Štěpánova památka bývala slavena z ustanovení Inocence XI. 2. září, protože toho dne r.1686, za pomoci přímluvy světce, osvobodilo vojsko Leopolda I. pevnost Budín z moci Turků. Druhou slavností se stalo výročí přenesení ostatků 20. 8. Při změnách památek došlo k přesunům na den úmrtí světců, případně na blízký vhodnější den. A tak je Štěpánova památka připomínána 16. 8. Do roku 1948 byl tento den maďarským národním svátkem.
Po sv. Štěpánu Uherském se také dochoval list, který psal svému synovi Emerichovi. Začíná slovy: "Můj milovaný synu, potěšení mého srdce, naděje na potomstvo. Modlím se ...." Dále v něm mimo jiné uvádí: "Štít víry bude ti spásou; s ním ozbrojen budeš moci bezpečně bojovat proti všem viditelným i neviditelným nepřátelům. Udržuj a rozmnožuj vážnost svaté Církve jako Těla Kristova... vládni mírně a pokorně s vědomím, že člověka nic neponižuje tolik, jako pýcha a závist. Pamatuj, že zárukou spásy je modlitba. Ustavičná modlitba přemáhá hříchy. Jako Šalamoun se modli o moudrost. Buď milosrdný... buď trpělivý nejen k významným, ale i k prostým lidem. Buď pokorný, aby tě Bůh povýšil. Buď mírný, abys nikdy netrestal přes míru. Buď tichý, abys neporušil spravedlnost. Buď stydlivý a chraň se chlípnosti. Příchozí rád vítej a pohosti, bez rady moudrých nic nepodnikej, dobrých příkladů předků následuj, zlých se varuj!"
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Znovu projdu rady Štěpána Uherského s pohledem do svého svědomí a těmi, které jsou pro mne nejpotřebnější, budu se řídit a vhodným způsobem obohatím o ně i své děti.Bože, Tys povolal svatého krále Štěpána, aby ve své zemi šířil křesťanskou víru; prosíme Tě" dej, ať v něm má Tvá církev také mocného ochránce v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Stephanus, rex Hungariæ (1038); Theodorus, ep. Vallensium (s. IV); Rochus, peregrinus (asi 1379); Angelus Augustinus Mazzinghi♦ (1438); Beatrix da Silva Meneses (1490); Simon et Magdalena Bokusai Kyota atque Thomas♦, Maria et Iacobus Gengoro* (1620); Petra a Sancto Ioseph /Anna Iosepha/♦, Pérez Florido* (1906); Henricus García Beltrán♦ (1936); Arsacius (ca. 358); Armagilus (s. VI); Frambaldus (ca. 650); Radulphus de Fusteia♦, . (1129); Laurentius Loricatus♦ (1243); Ioannes a Sancta Martha♦ (1618); Ioannes Baptista Ménestrel♦ (1794); Placidus García Gilabert♦ (1936); Gabriel (Iosephus Maria); Sanchís Mompó♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský