Angelus Augustinus Mazzinghi
16. srpna, připomínka | |
Postavení: | kněz OCarm. |
Úmrtí: | 1438 |
Atributy: | růže u úst, andělé splétající korunu |
ŽIVOTOPIS
Někdy před rokem 1386 se narodil ve Florencii v Itálii. V roce 1413 tam vstoupil do karmelitánského kláštera jako první syn začínající reformy sv. Marie delle Selve. Tato reforma vedla později k vytvoření mantovské kongregace.Angel Mazzinghi se stal vynikajícím kazatelem a horlivým knězem. Byl lektorem teologie a působil nejvíce ve Florencii a mimo ni i ve Frascati. Podle Mikuláše Calciuriho, který byl jeho současníkem, při některých Angelových kázáních ve Florencii byly vidět růže i další květy, které za promluvy vycházely z jeho úst. Nad hlavou mu z nich prý andělé splétali korunu. Vize s květy se dostala mezi jeho atributy.
Zpráva z posmrtné vzpomínky (z nekrologu) hovoří o jeho ctnostech a vykresluje ho jako slovutného kazatele svatého života. Poukazuje na jeho učenost i charisma dobrého a zkušeného duchovního rádce, o kterého byl velký zájem.
Není divu, že byl vícekrát volen převorem a mimo to na něj byly vkládány i další funkce a úkoly. V konventu, kde skládal sliby, byl převorem v letech 1419-1430 a pak 1437. Mezi tím působil zejména jako postní kazatel a dva roky jako převor v dalším konventu.
Poslední rok setrvával na modlitbách v ústraní řádového domu ve Florencii. Tam zemřel 17. 8., ve věku kolem 55 let.
Blahořečený byl 7. 3. 1761 papežem Klementem XIII.
Stephanus, rex Hungariæ (1038); Theodorus, ep. Vallensium (s. IV); Rochus, peregrinus (asi 1379); Angelus Augustinus Mazzinghi♦ (1438); Beatrix da Silva Meneses (1490); Simon et Magdalena Bokusai Kyota atque Thomas♦, Maria et Iacobus Gengoro* (1620); Petra a Sancto Ioseph /Anna Iosepha/♦, Pérez Florido* (1906); Henricus García Beltrán♦ (1936); Arsacius (ca. 358); Armagilus (s. VI); Frambaldus (ca. 650); Radulphus de Fusteia♦, . (1129); Laurentius Loricatus♦ (1243); Ioannes a Sancta Martha♦ (1618); Ioannes Baptista Ménestrel♦ (1794); Placidus García Gilabert♦ (1936); Gabriel (Iosephus Maria); Sanchís Mompó♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský