sv. Julián

Iulianus, m. Soræ

27. ledna, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	asi s. II.

ŽIVOTOPIS

Narodil se v první polovině II. století v Dalmácii. Při jedné cestě do Anagni byl zadržen prefektovou stráží, které se na její dotazování přiznal, že je křesťan. Následně byl na týden bez jídla uvězněn v Atině v Itálii a při výslechu mučen, aby se zřekl víry. Mělo se to uskutečnit na veřejnosti, ale výsledek byl jiný, než prefekt Kampánie očekával. Juliánova neochvějnost ve víře utvrdila víru těch, které mělo jeho utrpení od ní odradit.

Podle legendy během procesu s Juliánem se pohanský chrám Serapis zřítil na sochu božstva. Bylo to hned označeno za vliv Juliánovy magie a vyvozen z toho důvod k Juliánově okamžité popravě. Za obhajobu víry v Ježíše Krista mu byla v troskách pohanského chrámu useknuta hlava.

Stalo se to během pronásledování Antoniem Piem kolem roku 150 nebo o 25 let později za pontifikátu papeže Sotera. Jiné výraznější rozdíly v legendách nejsou. Poblíž Sory nel Lazio v místě starověkého kostela tohoto světce byly 2. 10. 1612 nalezeny relikvie sv. Juliána a asi po roční době umístěny v kostele sv. Ducha, odkud byly slavnostně přeneseny do katedrály Maria Assunta v Sora. Zde jsou uloženy pod oltářem se sochou tohoto mučedníka (viz obr. vlevo).

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Angela Merici (1540); Iulianus, m. Soræ (asi s. II.); Iulianus, m. prope Cenomanum (asi s. III. – IV.); Devota (asi 300); Marius, abbas (asi 550); Vitaliánus (672); Theodoricus, ep. Aurelianen (1022); Gilduinus (1077); Ioannes^♦, ep. Morinen. (1130); Manfredus Settala^♦ (1217); Rosalia du Verdier de la Sorinicre^♦ (1794); Paulus Iosephus Nardini^♦ (1862); Ioannes Maria Muzei seu Senex (1887); Henricus de Ossó y Cervelló (1896); Maria a Iesu Carolina Santocanale (1923); Georgius Matulaitis^♦ (1927); Ioannes Schiavo ^♦ (1967)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský