Iulianus, m. prope Cenomanum
| 27. ledna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | asi s. III. – IV. |
| Atributy: | biskup s knihou, dívka se džbánem |
ŽIVOTOPIS
Podle starých breviářů pocházel z římské šlechtické rodiny. Po náležité přípravě odešel do Francie evangelizovat oblast kolem Cenomanum (dnes Le Mans). V tomto městě se stal prvním biskupem. Spolehlivé zprávy jsou strohé. Mezi ně patří seznam biskupů z 9. století, zpráva o relikviích tohoto světce a o úctě k němu. Římské martyrologium ho uvádí jako mučedníka.Záznamy o mnohých světcích byly vytvořeny s odstupem různých let. Přihlédneme-li k tomu, že mezi světci bylo uvedeno 42 Juliánů a mnoho jejich biografií využilo legendárních podání, nelze se divit opatrnosti v oficiálních sděleních a obtíží s datováním.
Jedna z legend vypráví, že Julián dorazil k branám Cenomanum, které byly z obav před nepřáteli zavřené. Obyvatelé trpěli mimo jiné nedostatkem vody, kvůli kterému vyšli před hradby, kde se setkali s Juliánem, a ten, aby potvrdil své poslání, způsobil svou holí vytrysknutí pramene. Přitom jim začal kázat o Kristu. V této souvislosti je i vyobrazení dívky se džbánem u tryskajícího pramene. Další příběh se týká uzdravení slepého u dveří do domu osobnosti města, od které prý pak obdržel část jeho paláce ke zřízení kostela. Legendy o Juliánovi hýří zázraky v boji s pohanstvím. Nakonec se rozcházejí v otázce způsobu smrti biskupa.
Podle jednoho podání byl v Římě za papežem a z důvodu svého věku navrhoval nástupce k předání biskupské služby. Po návratu prožil konec života jako poustevník. Druhá verze, uznaná někde za věrohodnější, se týká jeho mučednické smrti ze strany pohanů před branami města. Tam v místě pohanského pohřebiště se nacházelo křesťany ochraňované místo, kde později byly v souvislosti se zázraky objeveny ostatky tohoto svatého biskupa.
Udává se, že v roce 616 byla nad jeho hrobem postavena bazilika a v roce 835 byly jeho relikvie přeneseny do katedrály v Le Mans. Úcta k Juliánovi vzrostla asi kolem roku 1200 v Paderbornu, kam byla v roce 1246 přenesena část jeho relikvií a byl zde jmenován patronem města.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Angela Merici (1540); Iulianus, m. Soræ (asi s. II.); Iulianus, m. prope Cenomanum (asi s. III. – IV.); Devota (asi 300); Marius, abbas (asi 550); Vitaliánus (672); Theodoricus, ep. Aurelianen (1022); Gilduinus (1077); Ioannes♦, ep. Morinen. (1130); Manfredus Settala♦ (1217); Rosalia du Verdier de la Sorinicre♦ (1794); Paulus Iosephus Nardini♦ (1862); Ioannes Maria Muzei seu Senex (1887); Henricus de Ossó y Cervelló (1896); Maria a Iesu Carolina Santocanale (1923); Georgius Matulaitis♦ (1927); Ioannes Schiavo ♦ (1967)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský