Xystus Pp II et socii, passio: 6.8.
7. srpna, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | 258 |
Patron: | těhotných žen; vzýván za dobrou úrodu |
ŽIVOTOPIS
Pocházel prý z Atén, stal se arcijáhnem a 30. 8. 257 byl zvolen za papeže. Za jeho pontifikátu skončilo nedorozumění mezi Římem a křesťanskou Afrikou a byl obnoven písemný styk s cesarejským biskupem Firmiliánem. Sixtus II. řešil otázku platnosti křtu heretiků, k nimž byl shovívavější než ostatní a připouštěl i praxi východních církví, kde obrácené z hereze křtili. S horlivou modlitbou vedl pronásledovanou církev do Božího království.
Přijetí papežské volby znamenalo vedle zodpovědnosti i rozsudek smrti. Záhy po nástupu Sixta II. císař Valerián vydal proti křesťanům dva dekrety. Zatímco první jen posílal všechny duchovní, kteří by nevzdali císaři božskou poctu do vyhnanství, druhý nařizoval biskupy, kněze a jáhny zabít na místě.
Tento dekret tvrdě prosíval i laiky. Věřící senátory a rytíře zbavoval hodnosti, nařizoval zabavení jejich majetku a pokud by chtěli vytrvat v nepoddajnosti, i jejich stětí. Matrony po zabavení majetku posílal do vyhnanství a úředníky s císařskými zaměstnanci nařizoval zařadit mezi otroky do lomů a dolů.
Sixtus II. byl po necelém roce od císařských pochopů přepaden v cemeteriu při slavení mše svaté a tam i sťat. S ním popravili i čtyři ze sedmi jáhnů: Januária, Magna, Vincenta a Štěpána. Ještě téhož dne pak dopadli a zabili jáhny Felicissima a Agapita. (První jáhen Vavřinec jim unikal jen krátce, byl popraven až o tři dny později.)
Pohřbeni byli v kryptě Kalixtových katakomb při cestě Via Appia.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu rozjímat o slovech evangelia: "Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí /pro mne/, zachová jej." (Lk17,33; srov. 9,24n)Všemohoucí Bože, Tys dal svatému Sixtovi a jeho druhům odvahu a sílu, aby pro zachování věrnosti Tvému slovu a pro svědectví o Tvém Synu neváhali položit svůj život; prosíme Tě posiluj nás milostí Ducha svatého, abychom i my Tvé slovo s vírou přijímali a statečně vyznávali. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
( závěrečná modlitba breviáře)
Xystus Pp II et socii, passio: 6.8. (258); Caietanus de Thiene (1547); Afra (304); Donatus, ep. Aretin (s. IV); Iordanus Forzaté♦ (asi 1248); Albertus de Abbatibus (asi 1306/1307); Agathangelus de Vindocino /Franciscus/; Nourry et Cassianus de Nannetibus /Gundisalvus/; Vaz López-Netto♦ (1638); Edmundus Bojanowski♦ (1871); Agapitus et Felicissimus (258); Donatus, ep. Vesontien. (post 658); Donatianus, ep. Catalaunen. (s. IV); Victricius (ca. 410); Vincentiusw, religiosus O.F.M. (1504); Martinus a Sancto Felice (Ioannes); Woodcock♦, Eduardus Bamber et Thomas Whitaker* (1646); Nicolaus Postgate♦ (1679)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský