Altmannus
| 8. srpna, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 1091 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtického rodu. Narodil se roku 1015 v Severním Porýní - Vestfálsku (dnešní západní část Německa). Po škole v Paderborn studoval v Paříži.V roce 1051 se stal kaplanem u dvora císaře Jindřicha III. Roku 1064 byl s poutnickou výpravou v Palestině a v následujícím se stal biskupem v Pasově. Byl velmi dbalý reformních nařízení papeže Řehoře VII., týkajících se kázně duchovenstva, zaměřených proti světské investituře a úplatkářství. Dbal i na život v klášterech a zasahoval proti mnichům, nedodržujícím řeholní sliby. V mnohých klášterech obnovil kázeň, zvláště bývají jmenovány kláštery sv. Floriána, sv. Hypolita a Kremsmünsterský. U rakouského městyse Mautern nad Dunajem založil r. 1070 augustiniánský klášter.
Biskup Altman odmítl v r.1076 účast na zasedání ve Wormsu, na němž se duchovenstvo podvolovalo přání krále a pozdějšího císaře Svaté říše římské, Jindřicha IV. a odmítalo poslušnost papeži. Biskup Altman ve své diecézi zveřejnil klatbu vyhlášenou papežem nad Jindřichem IV. Ten, chtěje biskupa potrestat, přitáhl s vojskem k Pasovu, ale Altman mu uprchl. Zprávu o situaci podal papeži a byl jmenován apoštolským delegátem Německa. Návrat do Pasova se mu podařilo uskutečnit až v roce 1081. Při svém působení dával přestavovat dřevěné kostely v kamenné. Poslední léta strávil v opatství Gottweig. V Rakousku také zemřel, s největší pravděpodobností v tomto opatství i když někteří životopisci uvádějí Zeiselmauer- Wolfpassing u Vídně namísto Gottweig nebo jen označují, že poslední informace o něm jsou známé z roku 1090 ze Solnohradska.
Souhlas ke kultovnímu zařazení pochází z roku 1300 od papeže Bonifáce VIII. a další potvrzení je z r. 1496 od papeže Alexandra VI. Poslední Martyrologium Romanum jej řadí mezi svaté.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dominicus, presb. et fundator Ord. Prædicatorum (1221); Cyriacus, Largus (s. IV in.); Marinus, senex (asi 303-311); Eusebius, ep. Mediolanen (ca.462); Æmilianus, ep. Cyzicen (s. IX); Altmannus (1091); Maria Anna Rosa Caiani♦ (1921); Maria a Cruce /Maria Helena/ Mac-Killop (1909); Vladimirus Laskowskiw (1940); Bonifatia Rodríguez Castro (1905); Secundus, Carpophorus (s. III ex./IV in.); Severianus, m. Albani (s. III ex./IV in.); Severus, presb. Viennen. (ca. s. V); Mummolus (678); Caiani♦ (1921); Famianus (ca. 1150); Ioannes Felton♦ (1570); Ioannes Fingley et Robertus Bickendike♦ (1586); Maria Margarita (Maria Anna Rosa); Antonius Silvestre Moya♦ (1936); Maria a Iesu Infante Baldillou y Bullit et IV soci♦, Carmela a Sancto Philippo Neri (Nazaria); Gómez y Lezaun♦, Clementia a Sancto Ioanne Baptista (Antonia); Riba y Mestres♦, Presentatio a Sacra Familia (Paschalina); Gallén y Martí♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský