Used with permission of The Hagiography Circle
Maria Anna Rosa Caiani
8. srpna, připomínka | |
Postavení: | zakladatelka kongregace |
Úmrtí: | 1921 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 2. 11. 1863 v malé italské obci Póggio a Caiano, pouhých 15 km od Florencie. Při křtu dostala jména Marie, Anna, Růžena a později přijala jméno řeholní. Do školy nechodila, vzdělávala se soukromě doma a toužila projevovat Bohu lásku ve službě bližním. Ve 22 letech jí zemřeli oba rodiče, Jakub Caiani a Lujza roz. Fortini, a Marie pak zůstala pečovat o svého nemocného bratra. Za čas nalezla pro něj zabezpečení a zkusila žít v klášteře benediktinek. Jejich řád byl pro ni příliš kontemplativní a málo akční. Vrátila se tedy do rodné obce a otevřela školku pro děti. Přitom se začala zase starat o bratra i o další nemocné. Připojily se k ní kamarádky Marie Fiaschi a Redempta Frati a brzy vytvářely malé sdružení, které v roce 1900 bylo na biskupství schváleno jako řeholní, s názvem: Nejmenší sestry Srdce Ježíšova. Marie Caiani dostala v r.1902 s řeholním jménem Markéta i další patronku M. M. Alacoque. Skrovný počátek v rodném domě s kaplí, ve farnosti Bonistallo, se stal vzorem pro vznik institutů v Miláně, Florencii, Livorně, Arezze, Janově a všude kam se dál kongregace šířila.Všechny obtíže a těžkosti zakladatelka snášela s trpělivostí a vědomím, že kde se koná dobro, tam se ďábel snaží klást překážky.
První generální kapitula kongregace založené sestrou Marií Markétou se konala v roce 1915 a ona na ní byla svými spolusestrami zvolena za generální představenou. Během doby vytvořila ještě 12 nových působišť kongregace. Dnes jsou její sestry i v Brazílii, Egyptě a Izraeli.
Častou výzvou Marie Markéty Caiani bylo: "Těšte stále našeho Pána Ježíše a zmírňujte mnohé urážky, které utrpělo jeho Srdce plné lásky!" Dále, zvláště ke konci života opakovala: "Ať naší jedinou ambicí je touha zůstat opravdu malými, neznámými a všemi zapomenutými a stát se tak privilegovanými zadost činícími dušemi Srdci Ježíšovu."
Dne 23. 4. 1989, když ji papež Jan Pavel II. blahořečil, řekl: "Horizont nového přikázání je bez hranic, vždyť je výzvou nasměrovanou ke všem věřícím, aby se připojili k nekonečné Ježíšově lásce" - jako jeho svatí.
Dominicus, presb. et fundator Ord. Prædicatorum (1221); Cyriacus, Largus (s. IV in.); Marinus, senex (asi 303-311); Eusebius, ep. Mediolanen (ca.462); Æmilianus, ep. Cyzicen (s. IX); Altmannus (1091); Maria Anna Rosa Caiani♦ (1921); Maria a Cruce /Maria Helena/ Mac-Killop (1909); Vladimirus Laskowskiw (1940); Bonifatia Rodríguez Castro (1905); Secundus, Carpophorus (s. III ex./IV in.); Severianus, m. Albani (s. III ex./IV in.); Severus, presb. Viennen. (ca. s. V); Mummolus (678); Caiani♦ (1921); Famianus (ca. 1150); Ioannes Felton♦ (1570); Ioannes Fingley et Robertus Bickendike♦ (1586); Maria Margarita (Maria Anna Rosa); Antonius Silvestre Moya♦ (1936); Maria a Iesu Infante Baldillou y Bullit et IV soci♦, Carmela a Sancto Philippo Neri (Nazaria); Gómez y Lezaun♦, Clementia a Sancto Ioanne Baptista (Antonia); Riba y Mestres♦, Presentatio a Sacra Familia (Paschalina); Gallén y Martí♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský