blah. Vladimír Laskowski

Vladimirus Laskowskiw

8. srpna, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	1940

ŽIVOTOPIS

Narodil se 30. 1. 1886 v Rogožne v Polsku věřícím manželům, profesoru Stanislavovi a Klementíně roz. Glowiňské. Ve 28 letech se stal knězem. Po vysvěcení 1. 3. 1914 začal působit jako kaplan v Modrze. Dalšími farnostmi, kam byl poslán, byly Ostrow Wielkopolski a sv. Martina v Poznani. V tomto městě zastával od roku 1923 úřad prokurátora v kněžském semináři. V roce 1927 se stal duchovním správcem v Lwowku a po třech letech děkanem.

Vynikal horlivostí v pastýřském úřadu a byl i zaníceným budovatelem. Roku 1938 se účastnil eucharistického kongresu.

Za války byl 15. 3. 1940 zatčen a z místního vězení brzy transportován do Poznaně. Tam poznal tvář nacismu, krutost těch, kteří se považovali za nadřazenou rasu, "za nadlidi." Důkladně zbitý byl dopraven do Dachau, kde dostal místo jména číslo 11160. Snad ještě při příchodu do tábora bylo na něm znát, že míval nadváhu, která provokovala dozorce a byl od nich nucen neustále dělat dřepy.

Skutečná "golgota" pro něj začala 2. 8. 1940 v Gusenu, v kamenolomu Kastenhofen. Esesmani s kápem si ho vybrali jen proto, že byl knězem, aby na něm ukázali svou nenávist k náboženství. Odvedli ho do kůlny, bili do tváře, kopali do něj a když padl, stoupali na něj dokud neomdlel. Trojice vězňů, kteří byli též kněží, dostala za úkol odnést ho do nemocnice. Na chvíli se při cestě probral a vyzpovídal se. Kápo, který zjistil, že nabyl vědomí, mu nařídil návrat "po svých". Protože však nebyl schopen udržet se na nohou, byl zmlácen holí. Po dopravě do nemocnice dostal na uvítanou dávku úderů a kamarádi s ním museli nejdříve nastoupit na Apelplac. Po skončení nástupu, ve 13,15 hod. v nemocnici koncentračního tábora skonal jako mučedník pro víru, o čemž nikdo z jeho druhů nepochyboval.

Blahořečený byl 13. 6. 1999 papežem Janem Pavlem II., mezi 108 polskými mučedníky z doby 2. světové války.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dominicus, presb. et fundator Ord. Prædicatorum (1221); Cyriacus, Largus (s. IV in.); Marinus, senex (asi 303-311); Eusebius, ep. Mediolanen (ca.462); Æmilianus, ep. Cyzicen (s. IX); Altmannus (1091); Maria Anna Rosa Caiani^♦ (1921); Maria a Cruce /Maria Helena/ Mac-Killop (1909); Vladimirus Laskowskiw (1940); Bonifatia Rodríguez Castro (1905); Secundus, Carpophorus (s. III ex./IV in.); Severianus, m. Albani (s. III ex./IV in.); Severus, presb. Viennen. (ca. s. V); Mummolus (678); Caiani^♦ (1921); Famianus (ca. 1150); Ioannes Felton^♦ (1570); Ioannes Fingley et Robertus Bickendike^♦ (1586); Maria Margarita (Maria Anna Rosa); Antonius Silvestre Moya^♦ (1936); Maria a Iesu Infante Baldillou y Bullit et IV soci^♦, Carmela a Sancto Philippo Neri (Nazaria); Gómez y Lezaun^♦, Clementia a Sancto Ioanne Baptista (Antonia); Riba y Mestres^♦, Presentatio a Sacra Familia (Paschalina); Gallén y Martí^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský