Gertrudis, abbatissa Altenbergen
13. srpna, připomínka | |
Postavení: | abatyše |
Úmrtí: | 1297 |
Atributy: | koruna, kříž na prsou, monstrance (pro oddanost svátku Božího Těla) |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 29. 9. 1227 jako dcera lankraběte Ludvíka Duryňského a sv. Alžběty Uherské (viz pam. 17. 11.). Měla o 3 - 4 roky starší sourozence, bratra Heřmana a sestru Žofii, kterých mnoho neužila. Otec zahynul na křížové výpravě konané v době jejího narození a matka s dětmi byla pak vypuzena z hradu. S dětmi se uchýlila k příbuznému, biskupu Ekbertovi do Bamberku a po pohřbu manžela se s nimi usadila v Marburku na Hesensku.Gertrudu prý matka zaslíbila Bohu již před jejím narozením, ještě s manželem. Vedle obtížné životní situace a se zhoršujícím se Alžbětiným zdravím i to snad byl důvod, že Gertrudu už asi kolem dvou let předala do péče sester premonstrátek v Altenbergu. Když Alžběta zemřela, Gertrudě byly čtyři roky.
Gertruda při dosažení požadovaného věku přijala řeholní hábit a složila sliby. V životopise jsou chváleny její ctnosti i talent a pro své schopnosti byla už v 21 letech zvolena představenou kláštera. Řídila se heslem: "Čím větší chceš být před Bohem, tím buď pokornější!"
Za jejího vedení přibývalo sester ze šlechtických rodin. Gertruda zadala výstavbu kostela Panny Marie a sv. Michaela, postarala se o přistavění pohostinného domu u kláštera i o výstavbu nemocnice. Její radostí byla služba chudým, protože v nich sloužila Kristu.
Účastnila se i prostých prací v klášteře. Byla matkou (představenou), sestrou, služebnicí. Dovedla smiřovat nepřátele a měla dar proroctví i zázraků.
Podle příležitosti se aktivně zapojovala do dění v církvi. V souvislosti s výzvami papeže Urbana IV. ke křížovému tažení, vyžádala si pro komunitu svolení nosit křižácký kříž. Duchovně se klášter připojil k výpravě modlitbami a skutky pokání za její zdar. Později s velkým nadšením uvítala ustanovení slavnosti Božího Těla a podporovala její šíření.
Abatyší v Altenbergu byla celkem 49 let a zemřela v 70 letech.
Ke schválení jejího kultu došlo v roce 1311.
Pontianus et Hippolytus (asi r. 236); Cassianus, m. in Flaminia (ca. 300); Radegundis (587); Maximus Confessor (662); Ioannes Berchmans (1621); Gertrudis♦, abbatissa Altenbergen (1297); Benildus /Petrus/ Romançon (1862); Secundinus Maria Ortega García et XIX socii♦ (1936); Modestus García Martí♦ (1936); Iacobus Gapp♦ (1943); Marcus de Aviano /Carolus Dominicus/ Cristofori♦ (1699); Antiochus, ep. Lugdunen. (ca.500); Vigbertus (ca. 739); Patricius O'Healy et Connus O'Rourke♦ (1579); Gulielmus Freeman♦ (1595); Petrus Gabilhaud♦ (1794); Ioannes Agramunt♦ (1936); Iosephus Bonet Nadal♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský