Radegundis
| 13. srpna, připomínka | |
| Postavení: | královna |
| Úmrtí: | 587 |
| Patron: | Poitiers; hrnčířů, tkalců; vzývána při horečkách dětí, při vředech, proti vodním pohromám |
| Atributy: | chudí, královská koruna |
ŽIVOTOPIS
Narodila se v roce 518 jako durynská princezna. Její otec král Berthachar (vládnoucí v části Německa) byl bratrem Hermanfridem, který se spojil s franckým králem Teodorichem, úkladně zabit. Radegundě bylo tehdy 12 let. Teodorich pomohl Hermanfridovi porazit i staršího bratra Badericha, jenže pak si přizval krále Chlotara I. a přemohl i vojsko Hermanfridovo.Z vítězného tažení si Chlotar odvážel 13tiletou Radegundu jako rukojmí. Nechal ji od sv. Medarda pokřtít a ona přijala křesťanské učení celým srdcem. Usilovala o milosrdné skutky, ráda se modlila i postila. Asi brzy, poté co se rozhodla pro celibátní zasvěcený život, se dozvěděla o úmyslu krále udělat z ní svou manželku. Pokusila se o útěk, ale byla chycena a donucena stát se Chlotarovou ženou.
Jako královna konala Radegunda tajně asketické skutky a sloužila Kristu v chudých, pamatujíce na nemocné potřebnými dary. Král ji měl zprvu ve velké oblibě, ale došel k názoru, že má ctnosti řeholnice a začal jí pohrdat. Další nepříjemností v jejich vztahu byla pro Radegundu zpráva, že Chlotar dal zabít jejího bratra. Proto si vyžádala dovolení pro vstup do kláštera a od sv. Medarda přijala řeholní závoj. Vykonala pouť na hrob sv. Martina a v Poitiers založila ženský klášter sv. Kříže. Jemu také věnovala majetek obdržený od krále. Sestrám dala řeholní pravidla sepsaná od sv. Cézaria z Arles (s pam. 27. 8.) a schovanku Anežku ustanovila abatyší. Pro sebe si zvolila místo poslední řeholnice. Tourský církevní sněm v roce 567 řeholi potvrdil i s přísným dodatkem klatby pro tu, která by odešla.
Mezi práce Radegundy patřilo i očistění obuvi spolusestrám, úklidové práce, donáška dříví a posluha nemocným a starým. Žila asketicky o chlebu, zelenině a vodě. Spávala na tvrdém loži a na těle nosila hrotitý opasek. Četla spisy latinských i řeckých svatých Otců a dbala i o vzdělání sester, pro které sama byla značným povzbuzením. Zemřela v 69 letech. Její život popsal básník P. Venantius Fortunatus, který byl jejím kaplanem.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Pontianus et Hippolytus (asi r. 236); Cassianus, m. in Flaminia (ca. 300); Radegundis (587); Maximus Confessor (662); Ioannes Berchmans (1621); Gertrudis♦, abbatissa Altenbergen (1297); Benildus /Petrus/ Romançon (1862); Secundinus Maria Ortega García et XIX socii♦ (1936); Modestus García Martí♦ (1936); Iacobus Gapp♦ (1943); Marcus de Aviano /Carolus Dominicus/ Cristofori♦ (1699); Antiochus, ep. Lugdunen. (ca.500); Vigbertus (ca. 739); Patricius O'Healy et Connus O'Rourke♦ (1579); Gulielmus Freeman♦ (1595); Petrus Gabilhaud♦ (1794); Ioannes Agramunt♦ (1936); Iosephus Bonet Nadal♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský