sv. Albert Hurtada Cruchaga

Albertus Hurtada Cruchaga

18. srpna, připomínka
Postavení:	kněz TJ
Úmrtí:	1952

ŽIVOTOPIS

Narodil se 22. 5. 1901 ve Vina del Mar v Chile. Ve 4 letech mu zemřel otec, na rodinu dolehla chudoba a po uhrazení dluhů z ní byli bezdomovci. Albert s bratrem nějakou dobu trávili u různých příbuzných. Pak mu bylo umožněno, díky stipendiu, studium u jezuitů v Santiagu i právnická studia na katolické universitě. Současně se zapojil do mariánské družiny a v neděli chodil do nejchudších čtvrtí. Po promoci, 14. 8. 1923, vstoupil do řádu jezuitů a začal druhou fázi studií ve Španělsku. Po vypovězení jezuitů ze země dokončil studium v Belgii doktorátem z psychologie a pedagogiky. Pak teprve začal studovat teologii a v Louvain 24. 8. 1933 přijal kněžské svěcení. Věnoval se mládeži a přípravě laiků pro charitativní i duchovní činnost. Z Belgie se zpět do Chile vrátil až r.1936 a věnoval se věroučné pedagogické práci v jezuitské koleji, přednášel na katolické universitě, vedl exercicie a pomáhal s mariánskou kongregací studentů. Otec A. Hurtada jako vážený profesor se tělem i duší angažoval ve službě chudým a dětem. Jednalo se mu o ty, kteří žili v bídě na ulici bez střechy nad hlavou a byli vystaveni různému vykořisťování. Ať se jednalo o děti nebo o služebnictvo v domácnostech. Usiloval o to, aby rodiny mohly žít důstojným způsobem. Přičiňoval se o zavedení papežské sociální nauky do života a přitom vedl hluboký duchovní život se vzorným plněním řeholního slibu. V roce 1947 založil odbory na křesťanské bázi a vydával časopis "Mensaje" za účelem šíření nauky Církve. Při všem si kladl otázku: "Co by Ježíš dělal na mém místě?" Spojoval se s jeho "láskou až do krajnosti" a z eucharistie čerpal sílu dávat se bezvýhradně lidem až do smrti.

Rád citoval evangelium a opakoval oblíbené výroky Pána Ježíše: "Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás... Kdo zůstává ve mně a já v něm, přináší mnoho ovoce, protože beze mne nemůžete dělat nic" (Jan 15, 4. 5). Ta slova mu byla majákem celého jeho kněžského života.

Blahořečený byl 16. 10. 1994 papežem Janem Pavlem II. a kanonizován 23. 10. 2005 papežem Benediktem XVI. v Římě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Helena, mater Constantini imperatoris (asi 329); Agapitus, m. Præneste (s. inc.); martyres Mass (s. III/IV); Macarius, hegumenus (850); Mannis Guzmánw (ca. 1235); Rainaldus de Concoregio^♦ (1321); Franciscus Arias Martín^♦ (1936); Iacobus Falgarona Vilanova et Athanasius Vidaurreta Labra^♦ (1936); Rosa a Domina Nostra a Bono Consilio Pedret Rull^♦ (1936); Albertus Hurtada Cruchaga (1952); Leo, m. Myræ (s. III/IV); Firminus, ep. Metien. (s. IV); Eonius (502); Leonardus^♦, abbas (1255); Paula Montaldi^♦ (1514); Antonius Banassat^♦ (1794); Martinus Martínez Pascual^♦ (1936); Vincentius Maria Izquierdo Alcónw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský