Xystus Pp III.
19. srpna, připomínka | |
Úmrtí: | 440 |
Patron: | papež |
ŽIVOTOPIS
V mladších letech se přikláněl k zastáncům pelagiánského směru a dopisoval si proto se sv. Augustinem. Hned po odsouzení pelagiánských názorů se však jako kněz stal velmi aktivním odpůrcem této nauky. Začal být řazen mezi vážené římské hodnostáře a již čtvrtý den po smrti papeže Celestina byl 31. 7. 432 vysvěcen na biskupa a dosazen na Petrův stolec. Stalo se tak i za účasti vyslanců alexandrijského patriarchy Cyrila a tedy stran nespokojených se sněmem v Efezu. Část biskupů byla na straně Cyrila a část proti. Sixtus III. začal pontifikát smiřováním stran, znepřátelených kvůli ustanovením sněmu. Napsal větší množství listů plných blahovůle a lásky, dokonce i Nestoriovi do vyhnanství, aby ho přiměl k odvolání mylných názorů. Pro tuto velkou dobrotu a velkodušnost snášel výčitky. Jeho smiřující úsilí však přineslo úspěch.Vynikal mariánskou úctou a její šíření po sněmu se projevilo na východě i na západě, včetně výstavby chrámů zasvěcených Matce Boží. Sixtus III. přestavěl a vyzdobil na Eskvilinu basiliku Panny Marie Větší (Sněžné). Pak zvětšil a vyzdobil křestní kapli lateránskou, která je jakoby pomníkem pelagiánství, nad nímž papež zvítězil. Jsou v ní dodnes překrásné sloupy se Sixtovým textem v osmi verších, kterými vyjádřil církevní nauku o křtu, dědičném i osobním hříchu, o milosti, o Církvi a její naději na věčný život. Začíná krásnými slovy: "Zde se rodí k svatosti určené pokolení…" Připomíná, že zrozené k novému životu: "v jednotu je pojí jeden pramen, jeden duch a jedna víra." Nádherně upozorňuje: "Zde je pramen života splavující hříchy všeho okrsku, vytrysklý z boku Kristova."
S přispěním císařovny Eudoxie tento papež postavil nový chrám ke cti apoštolů Petra a Pavla, jde o současný kostel sv. Petra "v okovech." Sixtus III. uvedl v nápisu, že zde je "ode dávna neporušený Petrův řetěz, kov cennější nad zlato." U katakomb sv. Šebestiána zřídil též klášter pro Bohu zasvěcené panny. Zemřel po osmi letech a 19 dnech pontifikátu a byl uložen u sv. Vavřince za hradbami. Jeho svátek, původně 28. 3. byl přeložen na den úmrtí, 19. 8.
Ioannes Eudes (1680); Xystus Pp III. (440); Bertulfus (639); Sebaldus (s. IX/X); Ludovicus, ep. Tolosan (1297); Iordanus de Pisis♦ (ca. 1311); Ezechiel Moreno Díaz (1906); Thomas Sitjar Fortiá♦ (1936); Elvira a Nativitate Domin♦, Hernández Amorós* (1936); Magnus, m. in Latio (s. inc.); Maginus (s. inc.); Timotheus, m. Gazæ in Palæstina (ca. 305); Andreas et socii, milites in Cilicia (s. IV); Donatus, presb. (s. VI); Bartholom, abbas in Calabria et Sicilia (1130); Guerricus♦ (1151/1157); Leo♦, abbas Caven. II (1295); Angelus♦, eremita (1313); Ludovicus Fraijn seu Flores♦, Petrus de Zúñiga et XIII socii*: Petrus de Zúñiga* (1622); Hugo Green♦ (1642); Franciscus Ibá♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský