sv. Ludvík Toulouský

Ludovicus, ep. Tolosan

19. srpna, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	1297
Patron:	Toulouse, Marseille, Neapole, Valencie; františkánů
Atributy:	koruna, mladý biskup, řeholní hábit pod pluviálem, (někdy bosé nohy a plášť s liliemi)

ŽIVOTOPIS

Byl synem neapolského krále Karla II. Sedm let prožil v zajetí u Barcelony. Pro slib tam učiněný stal se řeholníkem volíce si království Boží místo pozemského. Přiměli ho stát se biskupem Toulouským. Byl vzorným pastýřem, ale již ve 23 letech zemřel.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

KRÁLOVSKÝ TRŮN ZA HÁBIT A SLUŽBU BOHU

Narodil se v roce 1274 v Nocera dei Pagani v Itálii. Jeho otcem byl neapolský král Karel II. a matkou Marie, dcera uherského krále Štěpána V. Od 14 let byl po 7 roků v zajetí na hradě Suranu u Barcelony jako rukojmí i s několika kamarády. Díky pevnosti své víry si jako vězeň nezoufal, ale své neštěstí považoval za zkoušku a druhy povzbuzoval. Vzhledem k jeho urozenosti mu za čas byly nabízeny i rytířské zábavy. Určitého volna využíval v první řadě k návštěvě bohoslužeb, chudých a nemocných. Kvůli druhům sedl jako rytíř i na koně, ale skončil pádem, z něhož se dlouho léčil. V utrpení slíbil za uzdravení vstup do řádu sv. Františka. Po vyléčení přijal nejnižší svěcení a přisluhoval u oltáře.

V roce 1295 skončilo Ludvíkovo zajetí s ukončením sporu mezi jeho otcem a králem Petrem Aragonským. Toho roku zemřel i Ludvíkův starší bratr a zanechal mu nástupnictví na trůn. Ludvíkovi byl zároveň nabízen sňatek se sestrou aragonského krále. On však věren svému slibu oboje odmítl, trůn zanechal mladšímu Robertovi nehledě na přání otce. v klášteře u Neapole požádal o hábit Menších bratří. Ten mu byl pro otcův nesouhlas odmítnut, ale kněžského svěcení dosáhl. Při společné návštěvě s otcem u papeže Bonifáce VIII. se podrobil jeho vůli stát se biskupem Toulouským s výhradou, že předtím vstoupí dle svého slibu do řádu sv. Františka. K tomu v Římě došlo a už o vánocích 1296 v tamním klášteře složil sliby. Následujícího roku 5. 2. přijal biskupské svěcení. Vítán v Toulouse zvědavým zástupem na biskupa královské krve, přicházel bos a v chudém řádovém hábitu.

K něčí námitce, že časem také zesvětští, v modlitbě vyslovil své rozhodnutí: "Pane, tys cestou a životem a já raději ztratím pozemský život, než abych odbočil z tvé cesty!"

Mezi prvním navštívil věznici a městský špitál. Jako pastýř s láskou a starostlivostí procházel diecézí, v pokoře se skláněl k chudým a nemocným, kterým uděloval svátosti. Působil požehnaně, nepřátele usmiřoval, hříšníky obracel, urážky a nactiutrhání mu činěné odpouštěl. Při cestě z Katalonie od královské sestry se zastavil v Brignoles (ve Francii) stižen nemocí, které ve věku 23 let podlehl.

Svatořečen byl v roce 1317 v Avignonu papežem Janem XXII.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Chci se řídit zásadou: "Nic pozemského mne nesmí odloučit od cesty k Bohu" a v tom směru budu denně zpytovat své svědomí.

Bože, Tys naplnil svatého Ludvíka svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Eudes (1680); Xystus Pp III. (440); Bertulfus (639); Sebaldus (s. IX/X); Ludovicus, ep. Tolosan (1297); Iordanus de Pisis^♦ (ca. 1311); Ezechiel Moreno Díaz (1906); Thomas Sitjar Fortiá^♦ (1936); Elvira a Nativitate Domin^♦, Hernández Amorós* (1936); Magnus, m. in Latio (s. inc.); Maginus (s. inc.); Timotheus, m. Gazæ in Palæstina (ca. 305); Andreas et socii, milites in Cilicia (s. IV); Donatus, presb. (s. VI); Bartholom, abbas in Calabria et Sicilia (1130); Guerricus^♦ (1151/1157); Leo^♦, abbas Caven. II (1295); Angelus^♦, eremita (1313); Ludovicus Fraijn seu Flores^♦, Petrus de Zúñiga et XIII socii*: Petrus de Zúñiga* (1622); Hugo Green^♦ (1642); Franciscus Ibá^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský