Iordanus de Pisis
| 19. srpna, připomínka | |
| Postavení: | kněz OP |
| Úmrtí: | ca. 1311 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi r. 1260 v Rivalto v Itálii. Na universitě v Paříži vystudoval filosofii. Roku 1276 začal uvažovat o vstupu do dominikánského řádu. Řeholní hábit přijal v klášteře sv. Kateřiny v Pise roku 1280. Pokračoval ve studiích v Boloni a opět v Paříži, odkud se vrátil do Pisy. Stal se knězem a měl mimořádně vynikající paměť. Pro řečnické nadání byl výborným kazatelem. Dochovalo se mnoho jeho kázání, která tehdy byla velmi účinná. Některá jsou uchovávána jako svědectví. Jedno z roku 1305 se týká vynálezu brýlí. V něm o. Jordán totiž uvedl, že byly vynalezeny před 20 lety a s vynálezcem osobně hovořil.Otec Jordán je představován s láskyplným vztahem k hříšníkům a zvláště k chudým. Uvádí se, že se zastával mladých bratrů, na které někteří hleděli příliš kritickým okem. V promluvě napomenul lidi, aby si nestěžovali, že nejsou dost svatí. Údajně se jich zastával slovy: "Být mezi lidmi, vidět věci tohoto světa a přitom ani trošku neušpinit svou duši, je nemožné. Oni jsou rovněž lidé z masa a krve, jako vy a jsou plni svěžesti mládí. Je tedy obdivuhodné, že jsou čistí, tak jak jsou. Uprostřed světa není místo pro mnichy! Ale my jsme mezi vámi pro dobro. Pro to vaše o mnoho více než pro své." Ukazoval, že být kazatelem znamená mít solidaritu s hříšníky.
Když vyvyšoval chudé, poukazoval na jejich pevné postavení ve společnosti i na to, že jejich modlitba jako protislužba za almužnu je brána (či vnímána) jako zajišťování cesty do nebe. Dobrodinec svou štědrostí směňuje časné statky za chudákovu modlitbu.
Martyrologium o Jordánu de Pisis říká, že náročnou nauku objasňoval lidem s velkou jednoduchostí a běžným jazykem.
Z důvodů kazatelské činnosti o. Jordán také cestoval a při jedné z cest, na kterých vždy hlásal především lásku, jeho pozemský život skončil následkem morové infekce v Piacenze, která leží 80 km od Milána jihovýchodním směrem.
Blahořečený byl 23. 8. 1833 papežem Řehořem XVI.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes Eudes (1680); Xystus Pp III. (440); Bertulfus (639); Sebaldus (s. IX/X); Ludovicus, ep. Tolosan (1297); Iordanus de Pisis♦ (ca. 1311); Ezechiel Moreno Díaz (1906); Thomas Sitjar Fortiá♦ (1936); Elvira a Nativitate Domin♦, Hernández Amorós* (1936); Magnus, m. in Latio (s. inc.); Maginus (s. inc.); Timotheus, m. Gazæ in Palæstina (ca. 305); Andreas et socii, milites in Cilicia (s. IV); Donatus, presb. (s. VI); Bartholom, abbas in Calabria et Sicilia (1130); Guerricus♦ (1151/1157); Leo♦, abbas Caven. II (1295); Angelus♦, eremita (1313); Ludovicus Fraijn seu Flores♦, Petrus de Zúñiga et XIII socii*: Petrus de Zúñiga* (1622); Hugo Green♦ (1642); Franciscus Ibá♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský