Světci k nám hovoří...


sv. Konstancius

Constantius, ep. Perusin

29. ledna, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi s. III

ŽIVOTOPIS

Je označován za prvního biskupa v Perugii v Itálii. Ta se nachází asi 22 km od Assisi. Konstancius žil ve 2. století a mnozí badatelé předpokládají, že zemřel mučednickou smrtí už za císaře Marka Aurelia kolem roku 170. Dále uvádějí, že byl krutě zbičován a potom vhozen do vřelé vody, ve které zmizela jeho zranění, a svým svědectvím obrátil své strážce, kteří ho pustili na svobodu. Podruhé by údajně zatčen v domě jistého Anastasia a na křižovatce Foligna byl sťat. Všechny údaje nejsou ověřitelné a jako doba jeho mučednické smrti se také uvádí 3. století, ale se jménem panovníka (Antonia Pia), který žil v předcházejícím století.

Jméno tohoto biskupa se shodným pamětním dnem 29. 1. se vyskytuje již v Jeronýmově martyrologiu. Konstancius byl po mučednické smrti převezen do Perugie a jeho ostatky byly pohřbeny v místě zvaném Areola u Porta S. Pietro. Nad jeho hrobem byla postavena poutní katedrála. Na témže místě byl biskupem Vivianem v roce 1205 vysvěcen kostel San Costanzo, jak o tom svědčí nápis na starověkém oltáři. Relikvie podle údajů byly v roce 1781 identifikovány a v roce 1825 byly slavnostně umístěny do nového oltáře.

Za zázraky na přímluvu sv. Konstancia je uváděno uzdravení úplně slepé ženy po udělení požehnání u nohou světce, kterého prosila o pomoc. Druhým zázrakem bylo náhlé uzdravení šlechtice Krescencia z nevyléčitelné paralýzy dolních končetin.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Sarbelius et Bebaia (asi 250); Papias et Maurus (asi s. III); Constantius, ep. Perusin (asi s. III); Valerius, ep. Treviren (s. III. ex.); Aphraates (asi 378); Gilda Sapiens (570); Sulpicius Severus, ep. (591); Villana de Bottis (1361); Bronislaus Markiewicz (1912); Boleslava Maria Lament (1946)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.