Aphraates
29. ledna, připomínka | |
Postavení: | poustevník |
Úmrtí: | asi 378 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se do urozené perské rodiny údajně poblíž hranice se Sýrií. Někteří historici usuzují, že se narodil až v blízkosti Mosulu v dnešním Iráku. Martyrologium poukazuje na to, že vystudoval mezi Peršany a potom se vydal po stopách „třech králů“ do Betléma a skončil v Edesse (dnes Şanlıurfa v Turecku) v Mezopotámii. V jednom z jeho životopisů je o něm psáno: „Měl to štěstí, že dosáhl raného poznání pravdy, kterou přijal celým svým srdcem.“ Tomuto vyjádření pak odpovídá celý jeho život. S pravdou se někdy setkává každý, ale ne každý ji přijímá. Afrat ji uchopil tak, že se s ní stáhl do samoty, aby ji mohl v plnosti „nasávat“, aby ji co nejlépe přijal do svého života a adekvátně (přiměřeně) pak na ni odpovídat. Rozhodl se pro poustevnický život v malém příbytku u vnější strany hradeb města. Jako další místo jeho poustevnického života je uváděna Antiochie. Přesněji poustevna za tímto městem, ve které žil velmi asketickým životem o chlebu s trochou bylinek a o vodě. Důvod jeho přestěhování byl v tom, že vnímal ohrožení čistoty víry škodlivostí arianismu, proti kterému začal bojovat. A to pokáním s modlitbou, spisy a rozhovory s těmi, v jejichž blízkosti žil.
Afrat, který zemřel kolem roku 378, byl připomínán v dřívějších vydáních Martyrologium Romanum 7. 4, avšak v novém vydání (2001) byla jeho památka přesunuta na 29. 1.
Sarbelius et Bebaia (asi 250); Papias et Maurus (asi s. III); Constantius, ep. Perusin (asi s. III); Valerius, ep. Treviren (s. III. ex.); Aphraates (asi 378); Gilda Sapiens (570); Sulpicius Severus, ep. (591); Villana de Bottis♦ (1361); Bronislaus Markiewicz ♦ (1912); Boleslava Maria Lament♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský