Used with permission of The Hagiography Circle
Maria de Mattias
20. srpna, připomínka | |
Postavení: | zakladatelka kongregace |
Úmrtí: | 1866 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 4. 2. 1805 do zámožné, avšak velmi zbožné rodiny ve Vallecorsa v Itálii. Prožila bezstarostné dětství, nebylo jí zapotřebí ani chodit do školy. Otec jí s láskou věnoval nezvykle mnoho času a učil ji poznávat mnoho věcí srdcem i rozumem, čímž školu více jak nahradil. Naučil ji především milovat Boha a obdivovat jeho stvoření.V 17 letech se Marie účastnila lidových misií vedených o. Kašparem Bufalo, jehož charismatické kázání o nejsvětější Krvi Kristově ji uchvátilo natolik, že si v hloubi srdce zamilovala tajemství Kříže a začala uvažovat o zasvěcení se úctě výkupné Krve.
V té době velmi bolestně vnímala bratrovražedné válčení, které při hranicích zasahovalo jejich region. Jak při pozdějším svatořečení řekl papež, její láska k ukřižovanému Ježíši se u ní projevovala v oddanosti k duším a v pokorném obětování se pro blížní, které nazývala bratry.
Ve 29 letech, po konzultacích se svým duchovním vůdcem Janem Merilinim, založila kongregaci sester Adorátorek drahocenné Kristovy Krve. Díky apoštolskému administrátorovi z Anagni získala pro svou komunitu sester školní budovu v Acute u Říma. Zde, ač samouk, učila děvčata číst a psát, zvláště pak zásadám křesťanského života, přičemž jim otvírala srdce pro Boží lásku. Tím způsobem přitahovala stále více zájemců i z řad dospělých a stala se uznávanou hlasatelkou Božího slova. Středem jejího úsilí bylo pokojné soužití mezi křesťany, k němuž neúnavně všechny vedla zdůrazňujíce úctu k nejsvětější Krvi, kterou Kristus prolil jako "nekonečné výkupné" za každého z lidí. To je důvod, pro který nic nemůže být milujícím zatěžko. Často vyzývala: "Vzbuzujte v sobě touhu trpět z lásky k ukřižovanému Ježíši, který za nás s tak velkou láskou prolil svou krev. Nešetřme proto sil, abychom získávali duše pro nebe!"
Kongregace se rychle šířila a ještě před Mariiným úmrtím 20. 8. 1866, působila v 70 řeholních domech ve třech zemích - vedle Itálie i v Německu a Anglii.
Blahořečena byla 1. 10. 1950 papežem Piem XII. a kanonizována 18. 5. 2003 papežem Janem Pavlem II.
Bernardus, abbas Claravallen. et doctor Eccl (1153); Samuel, propheta (asi 1000 let př. Kr); Philibertus (ca. 684); Bemardus Tolomei (1348); Maria de Mattias (1866); Maria Climent Mateu♦ (1936); Ladislaus Mączkowski♦ (1942); Leovigildus et Christophorus (852); Ludovicus Franciscus Le Brun et Gervasius Brunel♦ (1794); Matthias Cardona♦ (1936); Georgius /Aloysius/ Haefner♦, m. (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský