Gilda Sapiens
| 29. ledna, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | 570 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se do šlechtické britské rodiny kolem roku 500 v blízkosti řeky Clyde na jihu Skotska a je udáváno dolní údolí Clydeside nebo Strathclyde. Někteří životopisci zmiňují i možnost poblíž Dumbartonu. Údajně se mu říkalo Badonicus, protože se narodil v roce, kdy Britové v Mount Badon poblíž Bathu ve Somersetshire zvítězili nad Sasy. Až později mu bylo přidáno pojmenování Moudrý ("Wise"). Jeho otcem byl Nau. V mládí prý získával vzdělání v klášteře u světce Iltuta (pam. 6. 11.) a studoval ve Walesu. Stal se knězem a na údajnou žádost Brigity z Kildare (pam. 1. 2.) odcestoval do Irska, aby tam pomohl s obnovou života církve. Po nějakou dobu působil v Armaghu a odtud se vrátil do severní Británie, kde mimo jiné konal i zázraky.Ve zprávách o Gildovi nemáme zaručené chronologické pořadí. Jeho touhou byl poustevnický život, ale snažil se být především tam, kde ho Bůh potřeboval. Sílu čerpal z velmi asketického života, který obsahoval zejména půst a modlitbu.
Asi ve 34 letech působil také v Armorice, na historickém území v oblasti Bretaňského poloostrova.
Po jedné z cest odešel do samoty na ostrov Houat, kde sloužil těm, kteří ho objevili, a s přibývajícími učedníky se pak usadil na nedalekém poloostrově Rhuys, kde založil klášter a stal se opatem. Kolem roku 540 napsal významné dílo „De excidio et conquestu Britanniae“. Je také uváděn jako první anglický historik.
Zemřel 29. 1. na ostrově Houat. Podle rituálu používaného tehdy obyvateli severního pobřeží i podle Gildova přání bylo jeho mrtvé tělo uloženo do člunu a ponecháno na moři. Člun byl později nalezen uvízlý u pobřeží Rhuys a v dalším dni 11. 5. bylo Gildovo tělo pohřbeno v kostele jeho kláštera.
V roce 919 z obav z normanských nájezdů mniši z Rhuys přenesli tělo svého zakladatele do Bourg-Dieu u Châteauroux, kde byl k jeho cti postaven kostel.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sarbelius et Bebaia (asi 250); Papias et Maurus (asi s. III); Constantius, ep. Perusin (asi s. III); Valerius, ep. Treviren (s. III. ex.); Aphraates (asi 378); Gilda Sapiens (570); Sulpicius Severus, ep. (591); Villana de Bottis♦ (1361); Bronislaus Markiewicz ♦ (1912); Boleslava Maria Lament♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský