Ladislaus Findysz
| 21. srpna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1964 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z velmi chudé polské rodiny. Stal se knězem a s velkou obětavostí za II. světové války pomáhal potřebným. Pro duchovní dobro svěřených duší se nešetřil ani po nástupu komunistické moci. Její pronásledování snášel s velkou statečností, utrpení a věznění bylo zároveň s diagnózou rakoviny příčinou jeho smrti, před kterou všem odpustil.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
NÁSLEDOVNÍK DOBRÉHO PASTÝŘE
Pocházel z Podkarpatí. Narodil se 13. 12. 1907 v Krościenku Niżnym v Polsku. V nedalekém Krosnu v r. 1927 odmaturoval a nastoupil do Biskupského semináře v Przemyślu. Kněžské svěcení přijal 19. 6. 1932 a pak působil jako farní vikář v Borysławiu, Drohobyczu, Strzyżowie a Jaśle. V roce 1941 byl jmenován administrátorem a v srpnu dalšího roku farářem u sv. apoštolů Petra a Pavla v Novém Żmigrodzie u Jasła.
Za II. světové války organizoval materiální pomoc potřebným a psal farníkům, odvezeným na nucené práce. V roce 1944 byl Nový Żmigród při přechodu fronty velmi ničen a obyvatelstvo včetně faráře násilně vystěhováno. Ladislav Findysz se do své farnosti mohl vrátit až v lednu a hned začal organizovat humanitární pomoc pro postižené, nehledě na jejich příslušnost. Pohřbíval oběti války a s velkou obětavostí horlivě pokračoval v pastoraci. Šlo mu především o obnovu duchovního života, ale zároveň se snažil všestranně pomáhat všem potřebným. Před dalším násilným stěhováním v rámci akce "Visla," mnohé rodiny zachránil.
Pro jeho nabádání k mravnímu i svátostnému životu a jeho aktivní činnost na poli sociálním, ho komunistická moc od roku 1946 dala soustavně sledovat polskou Státní bezpečností. Roku 1952 přišel o státní souhlas učit náboženství na školách a další pastorační činnost mu byla znemožněna zákazem pobytu v pohraničním pásmu, v němž se nacházela jeho farnost. Stačilo nevydání povolení na okresním úřadu v Jaśle.
V 56 letech u otce Ladislava Findysze začaly značné zdravotní problémy. Byla mu odoperována štítná žláza a o tři měsíce později měl v prosinci kvůli rakovině podstoupit operaci hltanu. Mezi tím jako rekonvalescent znovu pobýval ve své farnosti.
Byl aktivně zapojen do iniciativy biskupské konference k podpoře II. vatikánského koncilu a pracoval na díle duchovní obnovy farnosti. Napsal mnoho dopisů, v nichž vyzýval k účasti na svátostném životě a ke smířlivosti v narušených vztazích. Manželům sezdaným pouze na úřadě připomínal potřebu uzavření svátostného svazku. Někdo na něj podal komunistům stížnost, že některým (v hříšném poměru) odmítá svátost a druhé k svátosti přemlouvá. Proto byl 25. 11. 1963 v Rzeszově vyslýchán a pak držen ve vazbě. Bezpečnost zatím prohledala jeho byt a pak následoval 16. a 17. prosince proces u krajského soudu. Byl obviněn z nucení k náboženským praktikám a tedy z provinění se proti dekretu na ochranu svobody svědomí a vyznání ze dne 5. 8. 1949 a odsouzen ke dvěma a půl letům vězení. V celostátním tisku bylo oznámeno jeho odsouzení i s notným očerněním.
Po dvou měsících trestu byl z Rzeszova převezen do krakovského vězení Montelupich. Z důvodu nezbytné potřeby lékařské péče intervenoval jeho obhájce i církevní představitelé diecéze, ale prokuratura a soudy odvolávací řízení cíleně protahovaly a nedovolily Findyszowi podstoupit plánovanou operaci rakoviny. Jeho zdravotní stav se rychle zhoršoval a trpěl i psychicky. Aby nezemřel ve vězení, byl na konci sil 29. 2. 1964 podmínečně propuštěn. Jeho umírání v Novém Żmigrodu trvalo do 21. srpna. Pohřbu se účastnilo tolik věřících, že byl označen za manifestaci katolické víry a účast považována za projev odporu vůči komunismu.
Proces blahořečení Ladislava Findysze začal být připravován v jeho diecézi 27. 6. 2000 a 20. 12. 2004 Kongregace pro svatořečení, na pokyn papeže Jana Pavla II., vydala dekret stvrzující jeho mučednictví.
Blahořečený byl 19. 6. 2005 jako mučedník komunismu a dobrý pastýř, jenž byl připraven dát život za své ovce.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu si při každé vhodné příležitosti připomínat svou povinnost odpouštět a potřebu s obětavostí sloužit druhým jako ve službě Kristu.Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, Tys povolal blahoslaveného Ladislava Findysze, aby sloužil Tvé církvi svým kázáním i příkladem snášeného utrpení; pomáhej nám, kteří si dnes připomínáme jeho vítězství, abychom pod Tvou ochranou obstáli v každém nebezpečí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Pius Pp X (1914); Luxorius (s. IV); Bassa, Theognius (s. IV); Sidonius Apollinaris, ep. Claromontan. (asi 479); Bernardus, Maria m. Alziræ (ca. 1180); Victoria Rasoamanarivow (1894); Bruno Zembol♦ (1942); Ladislaus Findysz♦ (1964); Agathonicus, Zoticus et socii (s. III); Cyriaca (s. III/IV); Quadratus, ep. Uticen. (s. III/IV); Euprepius (s. III/IV); Privatus (ca. 407); Salvator Estrugo Solves♦, 21.8. (1936); Raymundus Peiró Victorí♦, 21.8. (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský