Melchisedech
| 26. srpna, připomínka | |
| Postavení: | král a kněz SZ |
| Atributy: | král i kněz v jedné osobě, 3 chleby, kalich s vínem, žehnání Abrahamovi |
ŽIVOTOPIS
Římské martyrologium dnes uvádí jako připomínku na prvním místě svatého Melchisedecha, krále Salemu a kněze Boha nejvyššího, který pozdravil Abraháma vracejícího se po vítězství, a požehnal mu. Přinášel zároveň Bohu svatou oběť, neposkvrněnou hostii. Melchisedech vystupuje i jako předobraz Krista, krále pokoje a spravedlnosti. Předobraz zde klade důraz především na nejvyšší kněžství.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
TAJEMNÝ PŘEDOBRAZ NEJVYŠŠÍHO KNĚZE
Na místě stručného životopisu je u dnešního dne přeložený text martyrologia. Melchisedechova postava nám zcela jistě má co říci, i když vyvolává otázky o historičnosti. Z pohledu jistého biblisty na jedné straně není důvod pochybovat o tom, že Melchisedech je historickou postavou, když je v Bibli označen jako král Šálemu a kněz nejvyššího Boha (viz: Gn 14,18). Na druhé straně celé vyprávění o něm do této kapitoly Geneze poněkud nezapadá a zdá se spíše symbolické (někteří mluví o "kultovní legendě", která je spjata se svatyní v Jeruzalémě). V této linii jakoby uvažoval Žalm 110,4: "Hospodin přísahal a nebude želet: Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova." Při pohledu do Nového zákona je pak chápán jako symbolická postava, která je předobrazem Krista.
Pro tuto verzi svědčí začátek 7. kapitoly listu Židům: "...Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje. - Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy." Ale nezůstávejme jen u 2. a 3. verše. Melchisedech je v celém listě zmiňován na 10 místech.
V sedmé kapitole už od osmého verše jsou tato slova: "Levité dostávají desátky jako smrtelní lidé, Melchisedech však jako ten, o kom Písmo svědčí, že žije. Prostřednictvím Abrahamovým dal tak desátky i Levi, který sám desátky přijímá. Ještě se totiž nenarodil a byl v těle svého praotce Abrahama, když mu Melchisedech vyšel vstříc." Mluví se zcela zřejmě o pravém Novozákonním veleknězi podle řádu Melchisedechova, a tím je Boží Syn označován na více místech, takto i jako potomek Abrahámův.
Melchisedech, je např. v ekumenickém překladu SZ jmenován jako Malkísedek, je starozákonní překladatelskou komisí, která vypracovala výklad díla, představován jakoby byl historickou osobností.
Také dílo sepsané na základě mystického vidění blah. A. K. Emmerichové obsahuje statě týkající se Melchisedecha a zejména obětního poháru, který s vínem podal Abrahamovi a nechal mu ho. Podrobně pohár popsala včetně jeho putování přes dlouhý pobyt v chrámovém pokladu, odkud byl jako starožitnost dán do prodeje a dostal se k Veronice, kde ho před "Poslední večeří" vyzvedli Petr a Jan. Umělecky vypracovanou nožku z tmavé zlaté rudy obepínal dokola had a hrozen. Lze je vidět jako symboliku, že Krví Kristovou bude přemožen had, který svedl Evu a jemuž při vyhnání z Ráje Hospodin řekl, že mezi jeho símě a símě ženy položí nepřátelství. Její símě, že mu rozdrtí hlavu, zatímco on jemu patu. (srov. Gn 3,15)
Než se ponoříme do děje vyprávěného ve 14. kapitole 1. Mojžíšovy knihy, je na místě si připomenout, že Abrahám své jméno dostal až v ději 17. kapitoly a je v něm tedy ještě zván Abramem. Druhou věcí je město Šálem. Žalm 76, 3.verš říká: "V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu. Šálem je ztotožňován s Jeruzalémem, hebrejské znění je ירושלים - Jerúšalajim. Šålém znamená "pokojný", Jerú-šálem město pokoje. Král Šálemu je rovněž vysvětlen jako král pokoje (v Žid 7,2). Předobraz vztahující se na Krista a k jeho oběti sahá až k nebeskému Jeruzalému, proto list Židům o Králi pokoje říká, že "jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce".
Abram osvobodil Lota a vracel se jako vítěz nad Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně. Tehdy mu vyšel vstříc sodomský král k Dolině královské (zmiňované i v 2S 18,18), jenže ho předešel Melchisedech, král a kněz v jedné osobě. Požehnal Abramovi ve jménu Boha nejvyššího (kterému patří nebe i země a jehož byl knězem) poté co mu přinesl chléb a víno, které obětoval. (srov Gen 14-19) (Na tuto oběť údajně ve vidění nazírala i mystička Emmerichová). Abram je zde předložením chleba a vína zván k účasti na posvátné hostině, v níž všichni biblisté vidí předjímku nebo předobraz Kristovy hostiny, v níž On chléb a víno proměňuje ve své Tělo a Krev, které dává jíst a pít svým vyvoleným a při oběti mše svaté všem přijímajícím. Dovršené spojení s Kristem v lásce a v eucharistii je při vstupu do věčnosti "volnou vstupenkou" do "Nebeského Jeruzaléma", z něhož k nám v ústrety vyjde On sám, Král Pokoje.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Text mi připomíná, že Bůh na moji spásu myslel od věčnosti a v "Nebeském Jeruzalémě" připravil místo i pro mne; jenže "volnou vstupenku", abych v něm žil šťastný život bez konce, musím získat již na zemi. Recept je jednoduchý: učit se jen a jen milovat, milovat jako Bůh. - Tak se o to hned začnu snažit.Všemohoucí, věčný Bože, Ty nám v Melchisedechovi ukazuješ předobraz Tvého Syna a jeho novozákonní oběti, na kterou nás zveš k spoluúčasti. Na přímluvu krále Pokoje chraň všechny pastýře svého lidu i společenství věřících svěřené jejich péči a veď je cestou Kristovy lásky a účastí na eucharistické hostině k věčné spáse. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Melchisedech; Iacobus Retouret♦ (1794); Ioanna Elisabeth Bichier des Ages (1838); (Maria a Iesu Crucifixo /Maria/; Baouardy*) (1878); Teresia a Iesu Jornet Ibars (1897); Ambrosius (Aloysius) Valls Matamales♦ (1936); Maria de Los Ángeles Ginard Martí♦ (1936); Petrus /Alexander/; Max Ginestar♦ (1936); Laurentia /Leucadia/ Harasymiv♦ (1952); Maria Beltrame Quattrocchi♦, materfamilias (1965); /Martinus Stredonius/ (1649); Maximilianus, m. Romæ (s. inc.); Anastasius, fullo (s. inc.); Victor, m. in Mauretania (s. III/IV); Eleutherius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Felix Vivet Trabal♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský