sv. Jana Bichier des Ages

Ioanna Elisabeth Bichier des Ages

26. srpna, připomínka
Postavení:	zakladatelka kongregace
Úmrtí:	1838

ŽIVOTOPIS

Narodila se 5. 7. 1773 na zámku Château des Âges poblíž Le Blanc ve Francii do rodiny lorda Antonína Bichier a Marie Augier de Moussac. Byla pokřtěna Jana Alžběta Marie Lucie, takže jí byly vybrány 4 patronky najednou. Rodina běžně používala druhé ze jmen - Elizabeth. Ve věku 10 až 19 let se vzdělávala v klášteře v Poitiers. Po smrti otce se vrátila domů, aby udržela rodinný majetek, o který muselo být soudně bojováno. S matkou se pak přestěhovala do La Guimetiere v Poitou a v době Francouzské revoluce zůstala s ní.

Tajně organizovala konání bohoslužeb, přitom se seznámila s Ondřejem H. Fournetem (pam. 13. 5.) a s jeho pomocí založila v La Puye společnost Křížových sester sv. Ondřeje, která byla v roce 1867 potvrzena papežem Piem IX. jako kongregace.

Řeholní společnost Jany Alžběty Bichier měla ve svých pravidlech pomoc nemocným a vyučování dívek. Modlitby a celkové nasazení zakladatelky přispěly k rychlému růstu kongregace. Mezi léty 1811 až 1830 se podařilo v jižní Francii založit přes 60 konventů. Alžběta jako matka představená hodně cestovala, plně se soustředila na pomoc potřebným, vynikala jemností a laskavým jednáním, ale bývala podle potřeby i ráznou ženou, která dovedla moudře rozhodovat. Zemřela v 65 letech v La Puye.

V roce 1934 byla blahořečená a 6. 7. 1947 od papeže Pia XII. kanonizována.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Melchisedech; Iacobus Retouret^♦ (1794); Ioanna Elisabeth Bichier des Ages (1838); (Maria a Iesu Crucifixo /Maria/; Baouardy*) (1878); Teresia a Iesu Jornet Ibars (1897); Ambrosius (Aloysius) Valls Matamales^♦ (1936); Maria de Los Ángeles Ginard Martí^♦ (1936); Petrus /Alexander/; Max Ginestar^♦ (1936); Laurentia /Leucadia/ Harasymiv^♦ (1952); Maria Beltrame Quattrocchi^♦, materfamilias (1965); /Martinus Stredonius/ (1649); Maximilianus, m. Romæ (s. inc.); Anastasius, fullo (s. inc.); Victor, m. in Mauretania (s. III/IV); Eleutherius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Felix Vivet Trabal^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský