/Martinus Stredonius/
| 26. srpna, připomínka | |
| Postavení: | kněz, lidový misionář, provinciál TJ |
| Úmrtí: | 1649 |
| Atributy: | dělová koule, důtky, kříž, obraz Panny Marie, znak IHS |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Horního Slezska, studoval v Praze. V Brně vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Byl horlivý v řeholních povinnostech a v askezi. Dalších znalostí nabyl ve Štýrském Hradci. Stal se věhlasným řečníkem, doktorem filosofie a později i doktorem bohosloví. R. 1627 byl ustanoven rektorem brněnské koleje. Díky jemu a Panně Marii bylo zachráněno město Brno za obléhání Švédy v r. 1645. Dvakrát byl provinciálem jezuitů a zemřel v 62 letech v Brně.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
ZACHRÁNCE MĚSTA BRNA
Narodil se 11. 11. 1588 v Hlivici v Horním Slezsku (Gliwice na polském území) do české rodiny. S matkou Barborou se v mládí účastnil poutí do Čenstochové. V době moru sloužil mezi postiženými roznášením vody a chleba. V 17 letech odešel studovat do Prahy, kde byl přijat do semináře pro chudé studenty. V roce 1608 vstoupil k jezuitům. Po dvou letech noviciátu v Brně byl poslán na filosofická studia do Štýrského Hradce. Roku 1615 se vrátil do Prahy, kterou však jako jezuita musel za stavovského povstání opustit. Přes Moravu se dostal opět do Štýrského Hradce, kde v roce 1621 přijal kněžské svěcení. Téhož roku začal učit na pražském gymnáziu.
Ovládal češtinu, latinu, polštinu a němčinu. V Praze na universitě byl promován doktorem filosofie a teologie. Pak se stal universitním profesorem a v době prázdnin konal lidové misie na venkově. V roce 1625 byl na 4 roky poslán učit na universitu ve slezské Nyse. Pak byl v roce 1629 ustanoven rektorem v Klementinu na universitě v Praze a založil kolej v Litoměřicích. Další kolej v Klatovech založil v roce 1636.
V roce 1638 a po druhé v roce 1648 byl zvolen provinciálem českých jezuitů, k nimž patřili i moravští a slezští.
V jednom spisu napsal: "Chudoba ať je mi matkou, pokora a trpělivost ať jsou mi sestrami!" To byl jeho praktický život. Zavedl mimo jiné roráty a šířil mariánskou kongregaci.
Nejznámějším se stalo Martinovo působení v Brně, kde byl rektorem koleje v letech 1641-1646. V té době na Moravu vpadli Švédové, obsadili olomouckou pevnost a z ní vyjížděli do okolí. Pod vedením Torstensona Švédové 6. 3. 1645 porazili u Jankova císařskou armádu a pak řádili v jižní části naší země. Dne 4. 5. začali obléhat Brno. Jeho obraně velel Ludvík Raduit de Souches proti dvacetinásobné přesile. Nepřítel se 112 dnů snažil o pokoření města.
Rektor Martin Středa chodil mezi obránce a povzbuzoval je k důvěrné modlitbě. Jak po jeho smrti v roce 1671 písemně potvrdil Ludvík Raduit de Souches, "Sílu statečnosti obráncům dodávaly vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Martina Středy, jimiž přinášel z nebe sílu a bezpečnost obležených… Vždy jsem si od něho odnášel útěchu a vnitřní pokoj."
Z dalšího svědectví městské brněnské rady se dovídáme, že při obležení města těšil lid a ujišťoval ho předpověďmi, aby se nebál, že nepřítel město nedobude, ani neobsadí, což se v průběhu dalších událostí potvrdilo. Kdykoliv mělo dojít k boji, Martin Středa po celou dobu ležel na zemi a modlitbami prosil o přispění nebeské moci.
Díky jeho modlitbám na svátek Nanebevstoupení Panny Marie Švédové vzdali po neúspěšném rozhodujícím útoku obléhání Brna a odtáhli.
Městská rada P. Martina nazvala zachráncem města a vlasti a slíbila, že bude slavným průvodem a bohoslužbami každoročně 15. 8. oslavovat Bohorodičku P. Marii.
Martin Středa byl v roce 1646 povolán k pražským studentům jako spirituál. V lednu 1648 se znovu stal provinciálem, což představovalo řadu vizitací s obtížným cestováním. Při vizitaci ve Slezsku ho slabost upozornila na blížící se konec pozemského putování. Vrátil se proto 9. 8. do Brna, kde po 17 dnech zemřel. Pohřben byl do krypty jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Při otevření hrobu r. 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy, shodné s dobovými portréty.
Jako doporučení Martina Středy je citováno: "Netrap se předčasně starostmi o to, co se stane. Stačí zlé, co přináší každý den." "Měj rád prosté věci a spokoj se s málem – zakusíš velký pokoj." Dál si zaznamenal: "Nic z pomíjivých věcí příliš nemilovat!"
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Ctihodný Martin Středa je v naší zemi vzor obětavosti a náboženské horlivosti, které je zapotřebí obnovit. Pomodlím se nejen za probuzení těchto ctností, ale budu prosit i za povýšení Martina Středy ke cti oltáře zařazením mezi blahoslavené.Všemohoucí věčný Bože, oslav milostivě svého kněze Martina Středu, vzor obětavosti ve službě Tobě i lidem. Vyslyš dobrotivě naše prosby i prosby všech, kteří se k němu s důvěrou obrací o pomoc utíkají, aby tím jistěji vlivem jeho příkladu směřovali k Tobě, jenž žiješ a kraluješ na věky věků. Amen. Otče náš…
POZNÁMKA
Dne 15.8. 2020 biskup Vojtěch Cikrle požehnal sochu P. Martina Středy před jezuitským kostelem v Brně a 8.12.2021 Kongregace pro svatořečení udělila souhlas k zahájení kanonizačního řízení.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Melchisedech; Iacobus Retouret♦ (1794); Ioanna Elisabeth Bichier des Ages (1838); (Maria a Iesu Crucifixo /Maria/; Baouardy*) (1878); Teresia a Iesu Jornet Ibars (1897); Ambrosius (Aloysius) Valls Matamales♦ (1936); Maria de Los Ángeles Ginard Martí♦ (1936); Petrus /Alexander/; Max Ginestar♦ (1936); Laurentia /Leucadia/ Harasymiv♦ (1952); Maria Beltrame Quattrocchi♦, materfamilias (1965); /Martinus Stredonius/ (1649); Maximilianus, m. Romæ (s. inc.); Anastasius, fullo (s. inc.); Victor, m. in Mauretania (s. III/IV); Eleutherius, ep. Autissiodoren. (s. VI); Felix Vivet Trabal♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský