sv. Felix a Adaukt

Felix et Adauctus

30. srpna, připomínka
Postavení:	mučedníci
Úmrtí:	asi 304
Atributy:	rozbitá modla, meč, palmová ratolest

ŽIVOTOPIS

Oba pravděpodobně pocházeli z Říma. Felix se stal knězem a v době pronásledování křesťanů za císařů Diokleciána a Maximiána byl zajat. Chtěli ho přinutit, aby v římském chrámu Serapis obětoval modlám. Jeho víra však byla mnohem silnější než věznitelé mohli tušit. Legenda vypráví, že foukl na sochu modly a ta se převrátila a rozbila. Když sochy Merkura a Diany nebyly sto vzdorovat jeho dechu, měl se poklonit alespoň kultovnímu stromu před chrámem. Ale stal se pravý opak, strom se vyvrátil z kořene a položil se.

Legenda je spolehlivá do té míry, že Felix si udržel pevnou víru a měl převahu nad modlářstvím. Svým odhodlaným vystupováním a poukázáním na nicotnost model dal příklad druhým věřícím. Jeden z nich, s neznámým jménem, vzdal úctu Felixovi, vedenému na popraviště a hrdinně se veřejně k víře přiznal. Křesťané ho pojmenovali Adaukt, což v latině znamená připojený či přidaný. Byl totiž hned připojen k odsouzenému a s ním popraven stětím.

Jejich hrob při vykopávkách na hřbitově Commodilla byl v r. 1905 objeven archeology. Nacházel se u silnice z Říma do Ostie a obsahoval i desky s chvalozpěvem na tyto mučedníky. Autorem vytesaného textu byl papež Damas I. V jedné ze svých básní také uvedl, že kněz Vero ozdobil hroby Felixe a Adaukta v katakombách za basilikou sv. Pavla za hradbami. (Damasův pontifikát byl od r. 366.)

Jméno Felix je mezi světci poměrně hodně časté, ale jeho význam lze vztáhnout na všechny, kteří dosáhli nebe. V překladu z latiny znamená "šťastný". Toto krásné jméno by mělo charakterizovat všechny opravdové křesťany, neboť žije-li člověk ve spojení s Bohem, je to pro něj skutečné štěstí. Měli bychom tento znak vnitřního vztahu s Bohem vyzařovat i navenek.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Fiacrius (asi 670); Felix et Adauctus (asi 304); Pammachius (410); Bononius (1026); Margarita Ward (1588); Richardus Leigh^♦, Eduardus Shelley* (1588); Alaphridus Hildephonsus Schuster^♦ (1954); Didacus Ventaja Milán et Emmanuel Medina Olmos^♦ (1936); Eustachius van Lieshout^♦ (1943); martyres Coloni (399); Agilus (ca. 650); Fantinus iunior, eremita (s. X); Petrus, solitarius (ca. 1050); Ioannes Iuvenalis Ancina^♦ (1604); Maria Rafols^♦ (1853); Ioachim (Iosephus); Ferrer Adell^♦ (1936); Vincentius Cabanes Badenasw (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský