passio Ioannes Baptista
| 29. srpna, památka | |
| Postavení: | mučedník |
| Patron: | Malty, Burgundska, Provence, Florencie, Amiens; tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů tesařů, architektů, zedníků, kameníků, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků, zpěváků; karmelitánů a maltézských rytířů; vzýván jako pomocník při abstinenci, epilepsii, bolesti hlavy, chrapotu, závratích, dětských nemocech |
| Atributy: | beránek, kříž, kožešina, křest, nápis Ecce agnus Dei, řeka, sekera |
ŽIVOTOPIS
Byl synem Zachariáše a Alžběty a stal se "hlasem volajícím na poušti." Vyzýval k pokání a byl ohlašovatelem Mesiáše.Jeho narození je každoročně oslavováno liturgickou slavností 24. 6. a narození pro nebe závaznou památkou v dnešní den. O jeho mučednické smrti píší tři evangelisté, Matouš, Marek a Lukáš i židovský dějepisec Josef Flávius. Herodes Antipas dal Jana uvěznit kvůli výtkám vůči Herodovu nemravnému životu a jeho cizoložná manželka Herodiada pak dosáhla toho, že ve vězení dal Janovi setnout hlavu.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
"ŽÁDNÝ ČLOVĚK NAROZENÝ Z ŽENY NEBYL VĚTŠÍ NEŽ ON."
Janovým posláním bylo upozornit na příchod Mesiáše a hlásat potřebu pokání. Ti, kteří dbali na jeho slova, se nechávali na znamení kajícnosti křtít vodou. Janův kající život byl svědectvím opravdovosti. Při svém vystupování ohlašoval toho, kdo bude křtít Duchem svatým. Skutečnost setkání s ohlášeným Mesiášem je popsána u slavnosti narození Jana Křtitele.
Dnešní památka ukazuje, jak lidé zaprodaní hříchu nenávidí pravdu. Ale ten, kdo se jí drží a věrně ji hlásá, dojde věčné odměny v nebi.
Jan nikdy nehlásal sebe, vždy měl na mysli i na jazyku přednost Krista. Až do konce zůstal bezejmenným hlasem, aby neodvedl pozornost od toho, jemuž byl poslán svědčit. Svou přímost a neohroženost zaplatil životem.
Učil, co kdo má dělat. Také nebyl netečný k hříšnému poměru krále Heroda. Ten dával veřejné pohoršení tím, že žil cizoložně s manželkou svého bratra, Herodiadou. Jan, jako muž hlásající cestu spravedlnosti neohroženě řekl králi, že dává lidu špatný příklad. Vmetl mu do očí: "Není dovoleno!" Šel za to do vězení, ale Herodiadě to nestačilo. Vyzvala dceru Salome, která za tanec měla od krále přísežně slíbeno dostat o cokoli požádá, aby chtěla hlavu nenáviděného hlasatele pravdy. Když si poručila Křtitelovu hlavu na míse, král poručil Jana ve vězení stít. Dívce pak přinesli oč žádala ve stříbrné míse. Svou odměnu předala matce. Učedníci Janovo tělo pohřbili a šli to oznámit Ježíšovi, jak o tom hovoří Matouš v začátku 14. kapitole. Událost nejpodrobněji líčí ev. Mk 6,14-29.
O tomto hlasateli připravujícím cestu, Ježíš řekl: "Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel." (Mt 11,11a)
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Ježíš zdůraznil nejen Janovu velikost za jeho života, ale ještě mnohem víc velikost každého, kde vejde do Božího království (srov Mt 11,11b). Přijmu proto se vzorem Jana jeho rady, které vedou na cestu do tohoto království věčné blaženosti.Bože, Tys povolal svatého Jana Křtitele, aby se stal předchůdcem Tvého Syna i svou mučednickou smrtí, a vydal tak svědectví spravedlnosti a pravdě; dávej i nám sílu, abychom statečně prosazovali plnění Tvých přikázání. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
passio Ioannes Baptista; Sabina, titularis basilicæ in Urbe (s. inc (basilicæ: eccl. cond. aa. 422-432)); Sebbus (ca. 693); Medericus (ca. 700); Ioannes de Perusia et Petrus de Saxoferrato♦ (1231); Bronislava♦ (1259); Edmundus Ignatius Rice♦ (1844); Maria a Cruce /Ioanna/; Jugan (1879); Dominicus Jędrzejewski♦ (1942); Teresia Bracco♦ (1944); Sancia /Ioannina/ Szymkowiak♦, virgo (1942); Euphrasiea Eluvathingal (1952); Adelphus (s. V); Victor. reclusus. (ca. s. VII); Richardus Herst♦ (1618); Ludovicus Vulfilacius Huppy♦ (1794); Constantinus Fernández Álvarez♦ (1936); Franciscus Monzón Romeo♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský