Sebusova hrobka v londýnské katedrále sv. Pavla
Sebbus
29. srpna, připomínka | |
Postavení: | král |
Úmrtí: | ca. 693 |
ŽIVOTOPIS
Kolem roku 664 se v Essexu stal králem východní části Saska. Po odklonu od křesťanství za krále Sighere vedl Sebus svůj anglosaský lid opět na cestu k Bohu. - Zvolil k tomu to nejúčinnější, svůj příklad.
Pohled na dějiny kolem r. 600 mluví o keltské kolonizaci a přinesení odlišného kultu. Křesťanství za krále Seba se šířilo příkladem i královým povzbuzováním k návratu víry předků. Beda Ctihodný ve svých církevních dějinách uvedl, že Sebbus byl zbožný, kajícný a dobročinný. Oddanost Bohu projevoval celým svým životem. S velkou štědrostí rozdával potřebným své bohatství a nakonec si splnil své dávné přání a oblékl mnišský hábit. Zemřel v Londýně.
passio Ioannes Baptista; Sabina, titularis basilicæ in Urbe (s. inc (basilicæ: eccl. cond. aa. 422-432)); Sebbus (ca. 693); Medericus (ca. 700); Ioannes de Perusia et Petrus de Saxoferrato♦ (1231); Bronislava♦ (1259); Edmundus Ignatius Rice♦ (1844); Maria a Cruce /Ioanna/; Jugan (1879); Dominicus Jędrzejewski♦ (1942); Teresia Bracco♦ (1944); Sancia /Ioannina/ Szymkowiak♦, virgo (1942); Euphrasiea Eluvathingal (1952); Adelphus (s. V); Victor. reclusus. (ca. s. VII); Richardus Herst♦ (1618); Ludovicus Vulfilacius Huppy♦ (1794); Constantinus Fernández Álvarez♦ (1936); Franciscus Monzón Romeo♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský