Carmela García Moyón
| 30. ledna, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | 1937 |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Nantes ve Francii. Později se stala katechetkou ve španělském Torrentu u Valencie. Za občanské války s pronásledováním aktivních katolíků ve Španělsku byla unesena šesticí mužů ke znásilnění, z nichž se většina podílela na jejím upálení za živa z důvodu, že byla věřící a podle toho žila.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
V SÍLE VÍRY
Narodila se 13. 9. 1888 v Nantes ve Francii jako čtvrtá z pěti dětí Španěla Josefa García Jiménez a Marie Josefíny roz. Moyon pocházející z Francie. Na začátku století se rodina přestěhovala do Segorbe v provincii Castelló. Později Karmela* zatoužila po řeholním povolání a navázala kontakt s kapucínským klášterem na Monte Sión v Torrentu u Valencie. Rodina se nakonec, snad kvůli Karmele, přestěhovala do Torrenta vzdáleného od předchozího bydliště asi 70 km. Karmela zde 11. 5. 1917 přišla do Kongregace sester terciárních kapucínek Svaté Rodiny. V den výročí založení řeholního institutu 11. 1. 1918 se dočasně stala terciářkou. Řeholní sestry jí přezdívaly „francouzská dívka“.
Ve spolupráci s kongregací vyučovala katechismus nejprve v klášteře Monte Sión, pak i jinde, a pomáhala v kostele, jak je v záznamu z roku 1926. Ve vlastním domě si zřídila šicí dílnu a mladé dívky z Torrentu učila šít, látat i vyšívat. Přitom jim také předávala vědomosti katechismu. Je popisovaná jako baculatější, malá i milá, dobře vypadající s klidným a pronikavým pohledem. Byla ženou hrdinského temperamentu, neomezené laskavosti a mimořádně vynikla svou zbožností. Spolu s dalšími ženami se zasazovala proti snahám republikánů ničit církevní památky. Její pevné postoje i její šicí dílna, označovaná za křesťanskou, byly už na začátku občanské války dost známé. Proto také sama Karmela (dalšími jmény Marie Anna) Garcíe Moyón na jednom setkání přátel předpověděla: „Budeme první, kdo budou popraveni, protože plně žijeme jako katolíci“ .
Přes všechna rizika Karmela García za občanské války nosila pronásledovaným katolíkům oblečení, jídlo i samotného Ježíše. Udává se, že v prvních třech měsících zuřivého pronásledování duchovních byla také svědkem mučednické smrti 20 kněží a řeholníků. Přesto doma pokračovala v pořádání krejčovských kurzů bez omezování křesťanských projevů.
Místní výbor v Torrentu, který byl složený ze socialistů z PSOE a komunistů z PCE, vydal rozkaz nezabíjet ženy, ale ukázalo se, že to byla fraška. Jako k první výjimce z rozkazu se ve výboru rozhodli k likvidaci velmi aktivní křesťanky. Chtěli si s ní nejprve „pohrát“ a znásilnit ji.
Krátce před její likvidací byla za ní ještě dívka Marie Vilata požádat o ušití svatebních šatů, ve kterých se chtěla provdat za jednoho člena výboru. Karmela jí ale řekla: „Počkejte chvíli, než se situace pronásledování vyjasní a budete se moci provdat v kostele.“ Vilata o tom řekla svému příteli, který hned s informací o komentáři Garcíe Moyón zašel na výbor.
Na konci dne před její dům přijela dvě auta s šesti muži. Když se Karmela objevila, podle údajů vedla čtyřletého syna svého známého. Přesto se jí muži chopili, aby ji vtáhli do auta. Řev dítěte přivolal sousedku, která byla rozhodnuta Karmele pomoci, ale jen do chvíle, než k její hrudi jeden milicionář přiložil pistoli. Potom muži katechetku odvezli na okraj obce k vinici vedle rohovníků a domku silničářů, kde se místo nazývalo Barranc de les Canyes. Zde nalevo od silnice ve směru na Montserrat se ji pokusili znásilnit, ale měli s tím problémy. Ona na ně křičela, že spíše, než ji zneužít mohou ji zabít. Potom ji celou polili benzínem a zapálili. Jako hořící pochodeň Karmela pak utíkala mezi vinicemi, dokud se nezhroutila k zemi.
Muži, údajně ze známé skupiny del Tollo, šli pak událost „spláchnout“ do Lluisetova baru, kde o ní bez ostychu vykládali, i když přiznali, že je ta pohybující se hořící pochodeň až děsila. Mezi jiným řekli, že než uhořela několikrát vykřikla: "Ať žije Kristus Král!" Starosta v roce 1940 s celým jejím jménem uvedl, že ji v noci z 29. 1. zabili „José Fenoll Garrigues, Antonio García Seas a dva neznámí cizinci.
Blahořečená byla 11.3. 2001 papežem Janem Pavlem II. společně s dalšími 232 španělskými mučedníky z let 1936 až 1939. Papež při jejich beatifikaci řekl: „Byli zavražděni, protože byli křesťany, protože věřili v Krista, protože byli aktivními údy Církve. Jak prokázaly kanonické procesy před uznáním za mučedníky, všichni před smrtí svým katům odpustili.“
POZNÁMKA
*Jméno Karmela je přeloženo podle Martyrologium Romanum, kde se ve vydáních z r. 2001 i z r. 2005 vyskytuje jako Carmela García Moyón v latinské i italské verzi. Na mnoha jiných stránkách je uváděna jménem Carmen García Moyón.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor♦ (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré♦ (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion♦ (1923); Carmela García Moyón♦ (1937); Sigismundus Pisarski♦ (1943); Maria Bolognesi♦ (1980)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský