blah. Zikmund Pisarski

Sigismundus Pisarski

30. ledna, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	1943

ŽIVOTOPIS

Narodil se 24. 4. 1902 v Krasnystawe (na území dnešního Polska), tehdy ještě patřící k Rakousku-Uhersku, jako syn zedníka Stanislava a jeho manželky Vladislavy roz. Banaszkiewičové. Středoškolské studium ukončil až na Lyceu Pia X. ve Włocławku a 1. 9. 1921 nastoupil do kněžského semináře už v polském Lublinu (jen 55 km od svého rodiště). Kněžské svěcení přijal 27. 6. 1926. Následně sloužil jako kaplan v Modliborzycích a pak ve farnosti Sól. Poprvé samostatně působil v Zamch, kde však byl větší počet ruských a pravoslavných obyvatel, a na faře byla také škola. Byl prý impulzivní a zde mu to nesedělo. Byl přeložen do Trzęsiny, ale pro bezdůvodnou pomluvu opět měnil působiště. Od 1. 9. 1933 byl farářem v Gdeszyn u Hrubieszówa v blízkosti hranic. Je zde zmiňován jako průkopník ekumenismu a vzor člověka modlitby. Po vypuknutí války však jemu svěřený kostel zabrali Ukrajinci opírající se o podporu Němců. P. Zikmund Pisarski celou faru až na jeden malý pokoj přenechal k dispozici katolíkům. Na rady, že by měl kvůli rozpínajícímu se nátlaku Ukrajinců opustit farnost, odpověděl: „Nejsem tím, kdo je najatý, ale pastýřem svého ovčince.“

Dne 30. 1. 1943 po ranní mši svaté přišli hitlerovci. Stáhli z něj liturgický oděv a vyvlekli mezi kostel a faru, kam bylo nahnáno asi 30 místních mužů. Páteru Zikmundovi poručili, aby jim ukázal, kdo z nich jsou komunisti a u koho mohou být klíče od kostela, které v té době někdo sebral. Tento kněz však mlčel, i když ho tloukli rukojetí revolveru. Shromážděné muže začali hnát k lesu a po chvíli do nich zahájili palbu z kulometů. Před domem Ukrajince, který vzal klíče od kostela, znovu na kněze Zikmunda řvali, postřelili ho a dalším výstřelem zabili. Jeho těla se nikdo nesměl dotknout, teprve další den dovolili jeho pohřbení, ale jen bez církevního obřadu za maximální účasti sedmi lidí. Farníci mu později postavili pomník s nápisem: „Obětí svého života zachránil životy jiným."

Lublinský biskup, který v létě 1948 tento pomník posvětil, se zamyšlením řekl: „Takovou smrtí bych chtěl zemřít.“

P. Zikmund Pisarski byl blahořečený ve Varšavě 13. 6. 1999 papežem Janem Pavlem II. mezi 108 polskými mučedníky z období II. světové války.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor^♦ (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré^♦ (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion^♦ (1923); Carmela García Moyón^♦ (1937); Sigismundus Pisarski^♦ (1943); Maria Bolognesi^♦ (1980)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský