Cassianus, m. in Flaminia
| 13. srpna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | ca. 300 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze vznešenějšího rodu z Itálie, patrně z Říma - nejsou dostatečné zprávy. Legenda uvádí, že byl v Akvileji vysvěcen na biskupa a jako misionář odešel na sever do Tyrolska. Údajně se usadil v místě dnešní Säben, jižně od Brixenu, v hornaté krajině s chrámem bohyně Isidy (při cestě do údolí na Klausen). Nevzdělané obyvatelstvo vyučoval víře a obracel ho k Bohu. Potýkal se s jejich předsudky a navyklými mravy. Ke cti Bohorodičky vystavěl pro ně kostel. Tato křesťanská oáza neměla dlouhého trvání a podlehla pohanským útokům. Modloslužebníci křesťany rozehnali a biskupa Kasiána uvěznili. Legenda pokračuje jeho tajuplným osvobozením a ústupem, neboť poznal, že jako jedinec život v kraji nezmění. Rozhodl se vrátit ke hrobům apoštolů, aby prosil o potřebnou milost a poradil se s papežem. Své předsevzetí nedokončil.Kasiánova cesta skončila ve Fori Cornelii, později změněnou na Imole. O jeho mučednictví v onom původním městě hovoří římské martyrologium. Poloha se nachází jihovýchodně od Boloně. Tam byla již dříve křesťanská víra hlásána, avšak bez úspěchu, ač v okolí se udržela. Dospělí byli vůči přijetí víry zatvrzelí. Kasián proto rozvinul úsilí o oslovení mládeže. Začal otevřením školy se všeobecnou základní výukou a brzy se prý stal oblíbeným mezi obyvateli. S láskou podával dětem nauku víry a vedl je k ctnostnému životu, zdůrazňujíc jim zlo hříchu.
Odpor jeho žáků k božstvům neušel pozornosti dospělých a zdaleka ne všechny děti jeho učení víry přijaly. V té době nahrálo odpůrcům křesťanství císařské nařízení proti křesťanům a Kasiána označili za tupitele bohů. Byl zatčen a při veřejném soudu vyznal svou víru s prohlášením, že se snaží, aby jeho žáci poznali Ježíše Krista, aby životem podle jeho učení se stali šťastnými navěky. U soudu bylo použito problémových dětí, které víru nepřijaly a na které jako učitel použil někdy tělesné tresty. Soudní závěr zněl ve smyslu, že Kasián je svůdce a trapič mládeže a proto má být od mládeže veřejně potupen a podle její zvůle umučen.
Podle legendy byla proto svolána zhýralá mládež, která z něho strhala šaty a mučila u sloupu. Údajně byl otloukán školními deskami, bodán a drásán ostrými kovovými psacími nástroji, kterými se tehdy psalo na tabulkách potažených voskem. Po způsobu otrlých katanů se na jeho mučednické smrti mělo podílet až dvě stě dětských ukrutníků.
V XI. století byl nad jeho hrobem vystavěn jemu zasvěcený chrám.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Pontianus et Hippolytus (asi r. 236); Cassianus, m. in Flaminia (ca. 300); Radegundis (587); Maximus Confessor (662); Ioannes Berchmans (1621); Gertrudis♦, abbatissa Altenbergen (1297); Benildus /Petrus/ Romançon (1862); Secundinus Maria Ortega García et XIX socii♦ (1936); Modestus García Martí♦ (1936); Iacobus Gapp♦ (1943); Marcus de Aviano /Carolus Dominicus/ Cristofori♦ (1699); Antiochus, ep. Lugdunen. (ca.500); Vigbertus (ca. 739); Patricius O'Healy et Connus O'Rourke♦ (1579); Gulielmus Freeman♦ (1595); Petrus Gabilhaud♦ (1794); Ioannes Agramunt♦ (1936); Iosephus Bonet Nadal♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský