Theodorus, ep. Vallensium
16. srpna, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | s. IV |
Atributy: | biskup, ďábel, kladivo, zvon; někdy model basiliky nebo hrozen |
ŽIVOTOPIS
Byl švýcarským knězem dosazeným jako první na biskupský stolec v Octodurum (dnešní Martigny) asi v roce 375. Je uváděn jako známý sv. Ambrože. Roku 381 se účastnil synody v Akvileji a r. 393 v Miláně.Podle svědectví Eucheria z Lyonu objevil ostatky sv. Mauricia a uložil je v basilice, kterou dal k jeho cti postavit v Agaunu. Vynikal horlivým působením a jeho postava je opředena legendami, jejichž obsah se odráží v atributech. Vyskytlo se však podezření, že tomuto biskupovi Teodorovi (překládaném též Bohdan) mohou být přičítány některé legendy původně psané o některém ze dvou pozdějších Teodorů.
Teodor údajně obdržel od papeže zvon, podle legendy mu ho ďábel vyrazil a byl pak přinucen ho i s Teodorem přenést přes průsmyk Theodul u Zermattu. Zvon prý ohlašoval hrozivé počasí. Jedním projevem Theodorova charisma zázraků má být přivedení utonulého dítě k životu. Jiná legenda hovoří o tom, že za neúrody vyzval Teodor pěstitele vína, aby mu přinesli prázdné sudy, do každého vložil zrnko vína a sudy se naplnily. Proto je označován vedle patrona kantonu Wallis i patronem vinařů a vzýván v souvislosti se špatným počasím.
Pohřben byl v Sitten, ale v r. 1798, kdy poutní místo bylo obsazeno Francouzi, se ostatky ztratily.
Stephanus, rex Hungariæ (1038); Theodorus, ep. Vallensium (s. IV); Rochus, peregrinus (asi 1379); Angelus Augustinus Mazzinghi♦ (1438); Beatrix da Silva Meneses (1490); Simon et Magdalena Bokusai Kyota atque Thomas♦, Maria et Iacobus Gengoro* (1620); Petra a Sancto Ioseph /Anna Iosepha/♦, Pérez Florido* (1906); Henricus García Beltrán♦ (1936); Arsacius (ca. 358); Armagilus (s. VI); Frambaldus (ca. 650); Radulphus de Fusteia♦, . (1129); Laurentius Loricatus♦ (1243); Ioannes a Sancta Martha♦ (1618); Ioannes Baptista Ménestrel♦ (1794); Placidus García Gilabert♦ (1936); Gabriel (Iosephus Maria); Sanchís Mompó♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský