Agapitus, m. Præneste
| 18. srpna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | s. inc. |
| Patron: | těhotných žen a nemocných dětí |
| Atributy: | plameny, dva lvi, liktorské pruty |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtické rodu Anicia. Jako 15letý mladík byl hrdý na to, že patří ke Kristu a nepřestal se k němu hlásit, ani když byl pro svou odvahu zajat a mučen. V době pronásledování křesťanů za císaře Aureliana se dostal do rukou prefekta Antiochuse, který byl pevně rozhodnut zničit v jeho srdci "žhavou lásku ke Kristu", s níž začínal být nebezpečně známý. Aby se jeho láskou nenakazili další, o to se prefekt krutě, ale marně pokoušel v Praeneste (dnešní Palestrina u Říma). Muka Agapita nezlomily, ani pověst o trestu za jeho hrdinnou lásku neodrazovala od víry, která se přes pronásledování stále více šířila. Udává se, že Agapitovi polili vařící vodou břicho, byl mrskán a věšen za nohy nad ohněm. Je vyobrazován se dvěma lvy, kteří měli dovršit jeho utrpení, ale místo toho se s ním polaskali. Kat proto dostal za úkol setnout mu hlavu. Rok je udáván různě ve druhé polovině III. stol. a martyrologium ho označuje za neznámý.
Za noci byl Agapit pohřben na "Quadrelle" a ve IV. století byl v těch místech k jeho cti postaven kostel. Další, poblíž sv. Vavřince, dal postavit papež Felix III. Chrám v Palestrině byl obnoven v roce 1117. Při stavebních pracích se našlo více nápisů, jimiž byl Agapit vzýván o přímluvu. Jeho ostatky mimo tento chrám se údajně nacházejí v Římě, v Cornetu, v Kremsmünster v Horním Rakousku a v Boloni.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Helena, mater Constantini imperatoris (asi 329); Agapitus, m. Præneste (s. inc.); martyres Mass (s. III/IV); Macarius, hegumenus (850); Mannis Guzmánw (ca. 1235); Rainaldus de Concoregio♦ (1321); Franciscus Arias Martín♦ (1936); Iacobus Falgarona Vilanova et Athanasius Vidaurreta Labra♦ (1936); Rosa a Domina Nostra a Bono Consilio Pedret Rull♦ (1936); Albertus Hurtada Cruchaga (1952); Leo, m. Myræ (s. III/IV); Firminus, ep. Metien. (s. IV); Eonius (502); Leonardus♦, abbas (1255); Paula Montaldi♦ (1514); Antonius Banassat♦ (1794); Martinus Martínez Pascual♦ (1936); Vincentius Maria Izquierdo Alcónw (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský