sv. Jozue

Iosue

1. září, připomínka
Postavení:	patriarcha SZ
Úmrtí:	XII.stol. př. Kr.
Atributy:	hrozen, voják ve zbroji

ŽIVOTOPIS

Byl mužem povolaným za Mojžíšova nástupce a převedl Izraelský lid přes Jordán do zaslíbené země. Vynikal důvěrou v Hospodinova přislíbení a svědčil o jeho dobrotě a věrnosti. Byl duchovním vůdcem lidu, kterému rozdělil zaslíbenou zemi a snažil se ho chránit před zpronevěrou Bohu.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

V HOSPODINU JE SPÁSA

Bible nám tohoto izraelského vůdce začíná představovat na několika místech 2. knihy Mojžíšovy. Jako mládence, syna Núnůva, který přisluhuje Mojžíšovi.(2M 24,13 a 33,11). Významnou roli má již při vítězném boji nad Amálekem v 17. kap.této knihy. Mojžíš mu nařídil vybrat muže a jít s nimi proti Amálekovi. Po boji, závisícím na Mojžíšově modlitbě, má Mojžíš z nařízení Hospodina předat zápis Jozuovi.

Dále se s Jozuem setkáváme ve 4.a 5. knize Mojžíšově. Byl mezi zvědy v zaslíbené zemi. Proti obavám z obsazování země, provázených reptáním lidu, Jozue s Kálebem důrazně domlouvali pospolitosti Izraelců, aby se nebáli, jelikož s nimi je Hospodin. Lidé, kteří byli od nich napomínáni, aby se nebouřili proti Hospodinu, začali volat po jejich ukamenování až do zásahu Hospodina. V další knize je Mojžíš Hospodinem vyzýván, aby připravil Jozua předáním příkazů a dodáváním odvahy za svého nástupce. Proto poslední kapitola uvádí, že Mojžíš na něj vložil své ruce a že Jozue byl naplněn duchem moudrosti.

Jozuovým jménem, které je vyznáním: "Hospodin je spása", byla pojmenována samostatná kniha, která je svědectvím o trvalosti a věrnosti Božích zaslíbení.

Jozuovi bylo po Mojžíšově smrti Hospodinem svěřeno vedení Izraelského lidu při obsazení zaslíbené země. Jozue převedl lid přes řeku Jordán, která se při vstupu s truhlicí smlouvy zázrakem rozestoupila. Tím tento přechod zpřítomňoval skutečnost, že Hospodin jde s lidem a proráží mu cestu do země, kterou pro něj zvolil. Jozue také po 40 letech provedl přikázanou obřízku. Pak s archou úmluvy a za troubení polnicemi 7x obešel Jericho, jehož hradby padly. Postupně získával zemi do vlastnictví Izraele a rozdělil ji mezi 12 kmenů, požívaje přitom pomoc Hospodinovu. Patrné je to zejména při popisování boje s pěti emorejskými králi u Gibeónu, kde se hovoří o kamenném krupobití a na Jozuovo zvolání se "zastavuje slunce i měsíc", aby nepřátelé byli rozdrceni.

Jozue, jako vůdce Izraele, chránil ho před cizími bohy a u Šekemu obnovil smlouvu s Hospodinem a lidu vydal nařízení a právní ustanovení.

Zemřel ve věku 110 let a pohřben byl v Timnat-serachu v Efrajimském pohoří na sever od hory Gaaš.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

SZ lid měl zapotřebí k důvěře Bohu mít na očích zázraky. Lidu NZ je dána výkupná oběť Božího Syna jako nová smlouva zpřítomňovaná denně na oltáři. Budu se na ní častěji podílet a stále obnovovat důvěru v Boží milosrdenství.

Hospodine, Tys povolal svého služebníka Jozue, aby Tvému lidu ukazoval cestu ke spáse; dej, ať povzbuzeni jeho příkladem s důvěrou následujeme Tvé Slovo - Krista a jednou i my dojdeme skrze něho k Tobě, neboť On s Tebou žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ægidius, abbas in valle Flaviana (s. VI/VII); Iosue (XII.stol. př. Kr.); Iuliana de Collalto^♦ (1262); Verena (s. IV); Lupus, ep. Senonen (asi 623); Ioanna Soderini^♦ (asi 1367); (Christinus /Michael/ Roca Huguet et XI socii*)^♦ (1936); Maria a Monte Carmelo Moreno Benítez et Maria a Refugio Carbonell Mu^♦ (1936); Terentianus (ca. s. IV); Vincentius, ep. Aquen. (ca. s. IV); Verena Verena (s. IV); Victorius, ep. Cenomanen (ca. 490); Constantius, ep. Aquinaten. (ca. 570); Christinus (Michael) Roca Huguet et XI socii^♦, (1936): Beniamin (Alexander) Cobos Celada* (1936); Alphonsus Sebastiá Vi^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský