Nonnosus
| 2. září, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | ca. 570 |
| Patron: | vzývaný při obtížích tělesných i ve škole |
| Atributy: | olejová lampa, skála |
ŽIVOTOPIS
Byl Italem, který se z lásky k Bohu rohodl pro mnišský život. S touto láskou, v klášteře na Monte Soratte, v pokoře snášel tvrdé jednání opata. Byl mužem víry a modlitby s charisma zázraků. Převážně konal těžkou práci a když se stal sám opatem, vynikal mírností a láskyplným porozuměním pro druhé až do smrti.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
VÍŘE NENÍ NIC NEMOŽNÉ
Pocházel z Itálie. Na hoře Monte Soratte při cestě Flaminia nel Lazio žil jako mnich benediktinského řádu. Místo kláštera je vzdálené 40 km severně od Říma a asi 7 km od pravého břehu Tibery. Hora Monte Soratte, vysoká 691 m, je známá svým složením z vápence s červeným odstínem.
Zde žil, modlil se a tvrdě pracoval mnich Nonnos pod vedením velmi přísného opata, o němž se říkalo, že byl panovačný, některé mnichy při každé příležitosti trestal a nebál se je urážet. Vůči Nonnosovi se mluví přímo i o trýznění, které tento mnich snášel v pokoře a s trpělivostí bez jakýchkoli emocí. Pokud sám cítil svou chybu, snažil se ji napravit, i když k tomu někdy mohlo dojít jen díky jeho charisma zázraků.
Život lásky, který prožíval se svým Pánem, sám svým jednáním snad nikdy nenarušil. Když byl později zvolen opatem, dál vynikal velkou laskavostí ke všem, k podřízeným mnichům byl mírný a dobrotivý.
Papež Řehoř Veliký v roce 593 ve vyprávění o opatu Nonnosovi uvedl mimo jiné i tři zázraky, k nimž došlo ještě za panování velmi přísného opata, kdy však na Nonnose byla kladena již větší odpovědnost za úkoly, které měla celá komunita vykonat.
V prvním případě šlo o využití celé klášterní zahrady, jejíž značnou část zabírala velká skála a úkolem Nonnose bylo postarat se o její odstranění. Charisma jeho zázraků souvisí s vírou. Pán Ježíš řekl: "Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: ,Přejdi odtud tam´, a přejde; a nic vám nebude nemožné." (Mt 17,20; podobně Mt 21,21a Mk 11,23) Podle zaznamenaného vyprávění papeže se Nonnos celou noc modlil. Není psáno zda o potřebnou víru či o zázrak nebo v důvěře předem děkoval. Jen je popsán fakt, že ráno byla skála, s níž by prý 50 párů volů nepohnulo, patřičně od zahrady vzdálená.
Druhý případ se týká skleněné olejové lampy. Nonnosovi vypadla z rukou a rozbila se asi na stovky kousků. S pokorou vyslechl vynadání od opata, pak se s horlivostí modlil a lampa se sama složila (obnovila), jakoby mu nebyla vypadla. (Obraz toho, jak nás obnovuje Bůh při svém dokonalém odpuštění.)
Třetí zázrak je z doby, kdy se klášteru z jeho olivovníku nedostávalo potřebné množství oleje. Opat proto rozhodl, že mniši musí jít k rolníkům pracovat za olej. Představovalo to určité narušení života jejich spirituality, proto Nonnos opata pokorně prosil, aby své nařízení odvolal a nevystavoval mnichy s tím spojenému rozptýlení. Když opat na jeho prosby nedbal, vzal tu malou trochu oleje, co ještě měli, rozlil ji do prázdných džberů a šel se modlit. Ráno byly džbery plné oleje a mniši z kláštera již nemuseli jít na společnou práci se světskými osobami.
Zaznamenané zázraky jsou pouze svědectvím, že lze žít podle evangelia velmi důsledně a tak mnohé změnit. S některými tvrdými srdci toto však nepohne. To ale nemá nikoho odradit.
Nonnos zemřel jako opat a byl pohřben ve svém klášteře kolem roku 570. V 11. století jeho ostatky obdržel darem dóm P. Marie ve Freisingu (ležící severně od Mnichova). Nonnosova hlava byla přenesena do Bambergu. Část Nonnosových ostatků byla asi r. 1611 biskupem z Freisingu vrácena do Soratte, kde byl obnoven klášter, zničený Saraceny.
Nonnosův kamenný sarkofág z roku 1161, v dómě Panny Marie, se stal cílem poutníků zejména s ledvinovým onemocněním. Někteří zde sarkofág po kolenou podlézají nebo si odnáší i trochu oleje z lampy, umístěné při hrobu, s nadějí na léčivou moc. Ta největší moc je však ve víře a lásce, jak učí Nonnosův příklad.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Sv. Nonnos nám svým příkladem ukazuje lásku a víru, jejichž důležitost pro křesťanský život vyzdvihuje evangelium. Vyberu si jeden nebo několik veršů s tímto tématem, které si během dne budu připomínat a snažit se podle nich žít.Bože, Tys vedl svatého opata Nonnose, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a posiluj naši víru a lásku, abychom uprostřed proměn tohoto světa celým srdcem směřovali k Tobě a vydávali věrohodné svědectví o životě s Tebou. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Iustus, ep. Lugdunen (post 381); Zeno, m. Nicomediæ (s. III); Antoninus, m. Apameæ (s. IV); Nonnosus (ca. 570); Agricola, ep. Avenionen (ca. 700); Albertus et Vitus (ca. 1096); Brochardus♦ (ca. 1231); Ingridis♦ (1282); Ioannes Maria du Lau d'Allemans, Franciscus Iosephus de la Rochefoucauld, Petrus Ludovicus de la Rochefoucauld et XCIII socii♦ (1792); Apollinaris /Ioannes Iacobus/ Morel, Ioannes Franciscus Burté et Severinus /Georgius/ Girauld)♦ (1792); Petrus Iacobus Maria Vitalis et XX socii♦ (1792); Theodota, Evodius (s. IV); Habib (322); Prosperus, ep. Tarraconen. (s. IV/V); Syagrius, ep. Augustodunen. (599/600); Elpidius Picenus (ante s. XI); Apollinaris (Ioannes Iacobus) Morel♦, Ioannes Franciscus Burté* et Severinus (Georgius) Girauld* (1792)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský