Bartholom, Franciscus Terrero*
3. září, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | 1632 |
ŽIVOTOPIS
Bartoloměj Gutiérrez se narodil v roce 1580 v Mexico City. V 16 letech vstoupil do augustiánského kláštera. Po vystudování se stal knězem a v roce 1606 se chystal na misie do Japonska. Situace ho však donutila téměř 6 let strávit v Manile na Filipínách a do Japonska dorazil v roce 1612. Po třech letech apoštolátu byl povolán zpět do Manily.V Japonsku však začalo kruté pronásledování křesťanů. Mučednictví potkalo jeho spolubratra Ferdinanda de Ayala (+ 1. 6. 1617) a další. Konvertité proto požádali o Bartolomějův návrat. Ten se do Nagasaki vrátil 12. 8. 1618 tajně, v doprovodu spolubratra Petra de Zuniga a oba zde horlivě a skrytě působili do listopadu 1629, kdy došlo k uvěznění o. Bartoloměje a zanedlouho i jeho dvou řádových spolubratrů: Františka /od Ježíše/ Terrero de Ortega Pérez narozeného v květnu 1590 ve Villamediana u Palencie ve Španělsku, a Vincenta /od Sv.Antonína/ Simões de Carvalho narozeného asi r. 1590 ve Faro u Algarve v Portugalsku. V prosinci byli všichni tři přepraveni do vězení v Omuraa, které prý bylo strašné, ale bratři zde vykonali kus apoštolátu i mezi dozorci vězňů a přes některého odesílali i dopisy.
K přestěhování všech do vězení v Nagasaki došlo 25. 11. 1631 a následovalo kruté mučení pomocí vroucí vody a síry z hory Ungen.
Dalším z mučených zde byl místní kněz jezuitského řádu Antonín Ishida, který se narodil roku 1570 v nedaleké Shimabaře. Celý měsíc byl postřikován vařící vodou a sírou a když dokonával s odumřelým povrchem velké části těla, tak ho ještě upálili.
Čtvrtým mučedníkem byl Gabriel /od Magdalény/ Tarazona Rodriguez, který pocházel z Fonsecaa v provincii Toledo ve Španělsku. V Manile na Filipínách vystudoval medicínu. Jako lékař stal se františkánem, knězem a v roce 1622 odjel působit do Japonska. Za svou horlivou činnost s překypující láskou byl v Nagasaki uvězněn a za živa upálen.
Posledním spolumučedníkem byl Jeroným /od kříže/ Jo, domorodec, který se narodil v Nagasaki, stal se knězem diecéze Funai a sekulárním františkánem. S uvedenými druhy zde byl umučen.
Papež Pius IX. je společně blahořečil 7. 5. 1867.
Gregorius Magnus Pp I, doctor Eccl (604); Phœbe (I. s); Basilissa, m. in Bithynia (s. IV); Mansuetus, ep. Tullen (s. IV); Rimagilus (ca. 671-679); Bartholom♦, Franciscus Terrero* (1632); Birgitta a Iesu Morello♦ (1679); Andreas Abel Alricy et LXXIV socii♦ (1792); Ioannes Baptista Bottex♦, Michael Maria Franciscus de la Gardette et Franciscus Hyacinthus le Livec de Tresurin* (1792); Sandalius (ca. s. IV); Macanisius (514); Auxanus (ca. 589); Aigulphus (ca. 675); Vitalianus, episcopus (s. VII/VIII); Chrodogangus (s. VIII); Guala♦ (1244)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský