Světci k nám hovoří...


sv. Ida

Ida, vidua in Saxonia

4. září, připomínka
Postavení:vdova
Úmrtí:825
Patron:je označována a vzývána jako pomocnice v těhotenství
Atributy:anděl, model kostela, jelen či laň, lovečtí psi, holubice

ŽIVOTOPIS

Byla francouzskou šlechtičnou, která se narodila kolem roku 775. Bývá uváděna jako pravnučka Karla Velikého. Její bratři Adalhard a Wala se stali opaty v Korvey. Provdala se za saského vévodu Roberta, s nímž měla syna Warina, který se stal následníkem svých strýců v Korvey, a dceru Hedviku. Ta byla později abatyší v Herfordu. Ida obdržela ve snu pokyn k založení chrámu sv. Germana ve westfálském Herzfeldu. Někde je zmiňováno i biskupství. Ida je udávaná jako zakladatelka první křesťanské obce v jižním Westfálsku. Po smrti svého manžela (r.811), s nímž zajišťovala stavbu herzfeldské basiliky, si vedle ní, v blízkosti manželova hrobu, nechala přistavět malou místnost. Zde žila v přísné kajícnosti a vykonala mnoho skutků milosrdenství.

Legenda, jako vysvětlení atributu laně, hovoří o tom, jak ji Ida jednou při honu uchránila před lovcem. Pro velkou dobrotivost a vztah k potřebným byla nazývána "matkou chudých".

Po 65 letech od smrti byly její ostatky biskupem Dodem vyzdviženy a přeneseny do jejího obydlí, ze kterého se stala poutní kaple.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Moyses, propheta (zač. 12. stol. př.Kr.); Rosalia, virgo panormitana (s. XII); Marinus, anachoreta (s. IV/V); Bonifatius Pp I. (422); Ida, vidua in Saxonia (825); Irmgardis (asi 1089); Catharina Mattei (1547); Maria a Sancta Crecilia Romana /Dina/ Bellanger (1929); Bernardus /Iosephus/ Bieda Grau (1936); Caletrix (ante 573); Fredaldus (ca. s. IX); Scipio Hieronymus Brigéat de Lambert (1794); Maria a Sancta Crecilia Romana (Dina) Bellanger (1929); Iosephus Paschalis Carda Saporta (1936); Franciscus Sendra Ivars (1936); Bernardus (Iosephus) Bieda Grau (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.